Pramen, park a lesnatá krajina – právě v jejich spojení spočívá kouzlo Konstantinových Lázní. Jediné lázně v Plzeňském kraji najdete v okrese Tachov, stranou velkých turistických center. Místo působí komorně a klidně, přesto nabízí dost důvodů, proč se zde zastavit i bez klasického lázeňského pobytu.
Historie zdejších minerálních vod sahá nejméně do roku 1566. Tehdy se lokalitě říkalo Smrdak nebo Smraďák, což odkazovalo na výrazný zápach sirného pramene. O využití vody se později začal zajímat kníže Konstantin Dominik Löwenstein a právě po něm lázně získaly své jméno. První dřevěná lázeňská bouda vznikla v roce 1803, o devět let později ji nahradila patrová kamenná budova se zázemím pro hosty.
Prusíkova kyselka v lázeňském parku
Centrem zdejšího lázeňského života je pramen Prusík. Vznikl spojením pěti starších vývěrů a později byl pojmenován po pražském profesorovi vnitřního lékařství Bohumilu Prusíkovi. Dnes je zachycen vrtem hlubokým 40 metrů. Jde o studenou hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatou minerální vodu s vysokým obsahem volného oxidu uhličitého.
Ochutnat ji mohou návštěvníci ve skleněném pitném pavilonu v lázeňském parku. Druhý pavilon stojí poblíž teras hotelu Prusík, který je hlavním centrem léčebného provozu. V zimním období se podle lázeňských informací venkovní přívod přerušuje a využívá se pitný výklenek u vstupní haly hotelu.
Samotný park je jedním z nejpříjemnějších míst v obci. Rozkládá se přibližně na 20 hektarech a roste v něm téměř tisíc vzrostlých stromů. Cesty mezi loukami a dřevinami vybízejí k pomalé procházce, odpočinku i nenáročnému pohybu. Lázně zde nabízejí také procedury, mezi nimi uhličité koupele; jejich účinky je však třeba chápat jako informace lázeňského provozovatele, nikoli jako osobní zdravotní doporučení.
Od kolonády k Hradišťskému vrchu
Proměna Konstantinových Lázní v moderní lázeňské místo začala výrazněji po roce 1872. Tehdy se hlavní provoz přesunul k pitným pramenům na úpatí Hradišťského vrchu a v letech 1873 až 1874 zde vyrostl lázeňský dům Curhaus, jehož část je dodnes součástí domu Prusík. V okolí vznikl park a dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu. Naproti ní byla na přelomu 19. a 20. století postavena kaple Panny Marie Lurdské.
Na lázeňskou architekturu upozorňuje také vila Käthi, dnešní obecní úřad. Stavba s prvky secese a modernismu prošla dlouhou obnovou, která trvala devět let. Za její celkovou rekonstrukci získala obec druhé místo v soutěži Památka Plzeňského kraje 2025.
Nejbližším výrazným výletním cílem je Hradišťský vrch na jižním okraji obce. Okružní naučná stezka měří přibližně 5,5 kilometru a vede k vyhlídkám, zatopenému čedičovému lomu i poutnímu místu známému jako Panna Marie ve skále. Vrcholová plošina ukrývá pozůstatky pravěkého hradiště z pozdní doby bronzové. Opevnění mělo být dlouhé zhruba 3,7 kilometru a mělo pět bran; podrobnější údaje o rozsahu osídlení je vhodné brát jako orientační.
Stezky pro delší výlet
Konstantinovy Lázně jsou dobrou základnou pro poznávání širšího okolí. Naučná stezka Ke studánce lásky měří asi 7,5 kilometru a spojuje lázeňskou krajinu se studánkou, železničním viaduktem a dvěma vývěry minerální vody. Přibližně čtyřhodinový výlet je určen spíše na pomalé putování se zastávkami.
Ještě delší okruh představuje stezka Ovčí vrch s délkou kolem deseti kilometrů. Vede přes Krasíkov se zříceninou hradu Švamberk, Ovčí vrch, Dolní Polžice, Staré Lázně a Čeliv. Sedmikilometrová stezka Šipín zase míří k přírodnímu parku Úterský potok, zřícenině hradu Gutštejn, Bezemínskému hradišti, vyhlídce Šipín a Svaté studánce. Připomíná také pozůstatky předválečného opevnění.
Gutštejn je romantickým cílem v krajině, nikoli však místem pro běžnou prohlídku interiérů. Podle aktuálních informací Národního památkového ústavu je zřícenina kvůli bezpečnosti uzavřena a termín zpřístupnění není stanoven.
Lázně, které propojila železnice
Rozvoj obce výrazně podpořilo otevření trati Pňovany–Bezdružice v roce 1901. V blízkosti pramenů pak přibyly hotely a vily a do lázní se snáze dostávali návštěvníci z větší dálky. Železniční příběh připomene v roce 2026 výstava ke 125. výročí trati v Domě U Haranta v Bezdružicích, plánovaná od 2. května do 30. září.
Při cestě vlakem je ovšem nutné sledovat aktuální informace. Na trati je plánována úplná výluka od 24. srpna do 2. října 2026. Termíny výstavy, komentovaných vycházek i dalších akcí v obci se mohou měnit, proto je dobré ověřit program těsně před návštěvou. Ať už přijedete za minerální vodou, historií, nebo pěšími trasami, Konstantinovy Lázně nabídnou především vzácně poklidný způsob, jak poznat západní Čechy.