Největší pozoruhodnost kostela svaté Anny na Božím Daru se ukrývá nad hlavami návštěvníků. Strop zvaný česká placka tvoří dřevěná konstrukce s upevněným rákosem, na jehož povrchu jsou malované fresky. Právě spojení tradičního materiálu a výmalby dává interiéru osobitý ráz a odlišuje tuto památku od kostelů, které návštěvníci v regionu potkávají běžně.
Kostel stojí v krušnohorském Božím Daru, městě spojeném s hornictvím. Jeho příběh není jen sledem stavebních úprav. Zachycuje také proměny místní náboženské a společenské situace, které se do života horské obce výrazně promítly.
Od dřevěného kostela k barokní podobě
Nejstarší kostel na tomto místě byl dřevěný a podle krajských údajů pocházel z roku 1546. V roce 1593 jej nahradila zděná stavba vystavěná v luterském duchu. Věž přibyla o několik let později, mezi lety 1605 a 1607. Tato časová osa připomíná, že dějiny kostela sahají hlouběji než k jeho dnešní podobě.
Ta vznikla při přestavbě roku 1771, kterou podle krajského materiálu vedl pražský stavitel Philipp Heger. Stavba získala půlkruhový presbytář a věž předstupující před západní průčelí. Pozdně barokní kostel tak v sobě nese několik vrstev: starší dějiny místa i výraznou přestavbu z 18. století.
Co znamená česká placka
Označení česká placka může znít jako název zvláštního typu klenby, v případě božídarského kostela však popisuje konkrétní řešení stropu. Základem je dřevěné bednění, na které je připevněn rákos. Jeho povrch pak slouží jako podklad pro freskovou výmalbu. Nejde tedy o kamennou konstrukci, ale o promyšlenou sestavu materiálů, která vytváří nosnou plochu pro malbu.
Při návštěvě stojí za to vnímat strop nejen jako dekoraci, ale i jako součást řemeslného řešení interiéru. Právě tento detail dává kostelu zvláštní charakter. Pokud se podaří nahlédnout dovnitř, vyplatí se věnovat pozornost freskám i tomu, jak pokrývají plochu stropu.
Opuštění a návrat k životu
Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva zanikla místní farnost a kostel se přestal využívat. Stavba postupně chátrala; problémem byla také propadající se střecha. Koncem šedesátých let byl kostel úředně uzavřen. Z místa, které po staletí sloužilo místnímu společenství, se tak stala ohrožená památka.
K její záchraně přispěli místní věřící, sbírky a dary. Po obnově byl kostel v roce 1990 znovu otevřen a vysvěcen. Městský web uvádí, že slavnost připadla na 300. výročí první historické písemné zmínky o chrámu. Obnova tak znamenala nejen návrat opravené stavby, ale i obnovení jejího místa v životě obce.
Návštěva v Božím Daru
Kostel svaté Anny je zajímavou zastávkou pro každého, kdo chce v Božím Daru poznat víc než jen jeho horskou polohu. V jediné stavbě se setkávají stopy luterské minulosti, barokní přestavba i příběh památky, která po desetiletích chátrání znovu ožila. Dnes je veden jako filiální kostel římskokatolické farnosti Ostrov.
Stálá otevírací doba ani běžný režim prohlídek nejsou spolehlivě uvedeny. Před cestou za interiérem je proto vhodné ověřit aktuální možnosti u Infocentra Boží Dar. I při pohledu zvenčí však kostel stojí za pozornost jako výrazná připomínka dlouhých a proměnlivých dějin krušnohorského města.