Nejvýraznější dominantou zříceniny Kostomlaty je válcová věž s užší nástavbou a ochozem. Po opravách se z ní stala rozhledna, takže návštěva hradu není jen cestou za středověkými zdmi, ale také za širokým pohledem na krajinu mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Věž má podobu označovanou jako máselnice, která je v českém prostředí poměrně neobvyklá.
Hrad s více než šestisetletým příběhem
Kostomlaty vznikly nejpozději před rokem 1333, patrně na přelomu 13. a 14. století. Za jejich založením stáli páni z Rýzmburka, respektive z Oseka. První písemné zmínky spojují hrad i obec s rokem 1333. O dva roky později panství koupil moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. K hradu tehdy patřily například Kostomlaty pod Milešovkou, Rtyně nad Bílinou, Metlice, Hlince a Velvěty.
V roce 1388 přešel hrad do rukou Jindřicha Škopka z Dubé. Na začátku husitských válek se jeho tehdejší držitel Albrecht Škopek z Dubé postavil na katolickou stranu. Roku 1434 Kostomlaty obléhal husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Přesný průběh událostí není zcela jasný, jisté však je, že Jakoubek byl o rok později uváděn jako držitel hradu. Jedna větev jeho rodu se později označovala jako Kostomlatští z Vřesovic.
Dvě části, příkopy a neobvyklá věž
Hrad nebyl jedinou kompaktní stavbou, ale měl dvoudílnou dispozici. Přístup od obce vedl nejprve do dolního hradu neboli předhradí a odtud další branou do výše položeného hradního jádra. Obě části chránily příkopy a valy, na některých stranách také parkán, zemní bašta a starší stopy lehčího dřevohlinitého opevnění.
Dodnes jsou dobře patrné vysoké obvodové zdi dvou rovnoběžných paláců, zbytky hradeb, části bran i další obranné prvky. Nádvorní stěny paláců se naopak z velké části zřítily až k základům. Právě tato kombinace zachovaných zdí a otevřených prostorů umožňuje představit si, jak hrad fungoval, i když z něj zůstala romantická zřícenina.
V 16. století začal Kostomlaty ztrácet význam. Renesanční způsob života přál pohodlnějším sídlům a hrad postupně pustl. Roku 1606 byl podle regionálních historických přehledů již neobydlený. Po pobělohorských konfiskacích připadlo panství v roce 1624 Humprechtu staršímu Černínovi z Chudenic. Ještě koncem 18. století však měl být podle dobového svědectví pustý hrad znovu krátce obýván.
Z obce na vyhlídku
Ke zřícenině vede z Kostomlat pod Milešovkou zeleně značená turistická trasa. Cesta z obce měří přibližně jeden kilometr, takže jde o nenáročný výlet vhodný i jako kratší zastávka při poznávání Českého středohoří. V terénu je ale potřeba počítat s nerovnostmi, schody a omezenou přístupností některých částí. Zřícenina není upraveným parkem, nýbrž skutečným historickým areálem ve svahu.
Vnější část bývá podle turistických údajů přístupná i mimo hlavní sezonu, zatímco věž a vybrané partie hradu se otevírají především v turistické sezoně. Spolek, který se o areál stará, uvádí sezonní návštěvní dobu o víkendech a svátcích; před cestou je proto rozumné ověřit aktuální stav přímo u něj. Vstupné je dobrovolné a přispívá na záchranu památky.
S parkováním je vhodné zacházet obezřetně. Některé příjezdové informace zmiňují možnost dojet po polní cestě jen k malému rybníku, další pokračování však omezuje ochranné vodárenské pásmo. Jistější je počítat s příchodem z obce a řídit se aktuálním místním značením.
Hrad, který žije i dnes
Kostomlaty nejsou pouze zakonzervovanou minulostí. O obecní péči se dělí také Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty, jehož dobrovolníci se věnují údržbě, ochraně před devastací, zpřístupňování i kulturním akcím. V roce 2025 obec zahájila další etapu obnovy, zaměřenou na první bránu, malou věž a navazující hradní zeď. Rozsah a dokončení těchto prací je však vhodné ověřit podle aktuálních informací.
Na hradě se konaly historické a komunitní akce i představení místních ochotníků inspirované příběhem Jakoubka z Vřesovic. Zřícenina se objevila také ve filmu: v roce 2007 se zde natáčely scény pohádky Nejkrásnější hádanka, v níž Kostomlaty představovaly sídlo loupežníků.
Výlet lze prodloužit k barokní Mariánské kapli s pramenem přímo v obci nebo do přírodní rezervace Březina. Ta chrání mimo jiné rašeliniště, které je jediné v milešovské části Českého středohoří a zároveň největší v celé oblasti. Kostomlaty tak nabízejí spojení výhledu, historie, přírody i živé péče o památku na jednom krátkém výletu.