Největší překvapení kostela sv. Štěpána v Kouřimi neleží na první pohled v jeho vysokých zdech, ale pod nimi. Pod presbytářem raně gotické stavby se nachází osmiboká krypta, známá také jako kaple sv. Kateřiny. Její klenba spočívá na jediném centrálním pilíři a vytváří působivý obrazec osmicípé hvězdy.
Kostel stojí na Mírovém náměstí a spolu se samostatnou zvonicí tvoří jednu z dominant historického města. Vznikl ve 13. století, pravděpodobně kolem jeho druhé poloviny, a má podobu trojlodní baziliky s dlouhým presbytářem. Dochovaly se v něm také raně gotické sedilie, sanktuář nebo pozdější náhrobníky.
Kaple, která připomíná středověkou hudbu
Kaple sv. Kateřiny zaujme nejen architekturou, ale také malířskou výzdobou. Gotické nástěnné malby vznikaly na počátku 15. století a v několika etapách byly restaurovány mezi lety 1999 a 2007. Zachycují výjevy z legendy o svaté Kateřině Alexandrijské, Ukřižování i Stětí svaté Kateřiny, z něhož se dochovala jen část.
Nejznámější scénou je andělský chór. Dvacet čtyři andělů zde hraje na rozmanité nástroje, mezi nimiž nechybí loutna, harfa, flétna, dudy, trubka, bubny, triangl, žaltář nebo portativ. Malba tak není pouze náboženskou výzdobou. Je také cenným obrazovým svědectvím o podobě hudebních nástrojů kolem roku 1400.
Výzdoba bývá spojována s okruhem českého dvorského malířství krásného slohu. Odborníci ji dávají do souvislosti také s uměleckým prostředím kláštera v nedaleké Klášterní Skalici. Konkrétní autorství však není jednoznačně prokázáno.
Zvonice, kde zvony visí obráceně
V těsném sousedství kostela stojí zvonice, jejíž historie sahá do 16. století. Patrně vznikla kolem roku 1525 a později byla přestavěna v renesančním duchu. V roce 1670 vyhořela, následovaly opravy a pozdější úpravy, které se promítly do její dnešní podoby.
Uvnitř se dochovaly zvony Štěpán a Marie, odlité roku 1671 v dílně mladoboleslavského zvonaře Jana Pricqueye. Mimořádné není jen jejich stáří, ale především způsob zavěšení. Oba zvony visí srdcem vzhůru a rozeznívají se takzvaným vysokým točením.
Při tomto způsobu se zvon nerozhoupává běžným taháním za provaz. Zvoník stojí na dřevěné konstrukci a pohyb zvonu ovládá šlapáním na pedály. Stolice se musí volně pohybovat, aby nebyla příliš zatěžována samotná stavba. Jde o fyzicky náročnou činnost, která vyžaduje zkušenost i respekt k bezpečnosti.
Takové historické zavěšení se v českých zemích dochovalo už jen v Kouřimi a v Rovensku pod Troskami. S obrácenými zvony se pojí také místní pověst o císaři Ferdinandovi I., který je měl nechat takto zavěsit jako trest za to, že mu Kouřimští při průjezdu městem nezvonili. Příběh patří k místnímu vyprávění, nikoli k doloženým historickým událostem.
Apolena se vrátila do Kouřimi
Zvonicový soubor v minulosti doplňovaly také zvony Václav a Apolena. Původní Apolena byla během 20. století dvakrát rekvírována pro válečné účely. Nový zvon tohoto jména vznikl díky dlouhodobé sbírce místních zvoníků a jejich podporovatelů. V Kouřimi byl slavnostně přivítán a vysvěcen 9. února 2025 na svátek svaté Apoleny.
Novodobý příběh zvonice je spojen také s Miroslavem Růžičkou, který po desetiletí udržoval tradici zvonění a předával ji další generaci. Právě díky podobným lidem není zvonice jen historickým objektem, ale stále živou součástí města.
Součást procházky starou Kouřimí
Kostel ani zvonice nebývají běžně volně přístupné mimo bohoslužby. Prohlídky zajišťuje Regionální muzeum Kolín prostřednictvím Muzea Kouřimska na Mírovém náměstí. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti zpřístupnění, zejména pokud chcete vystoupat také do zvonice. Je třeba počítat se schody, omezeným prostorem a specifickými bezpečnostními podmínkami.
Návštěva kostela se přirozeně dá spojit s procházkou historickým centrem. V okolí se nachází městské opevnění, Pražská brána i další památky, díky nimž Kouřim dodnes působí jako město s výrazně zachovaným středověkým charakterem. Kostel sv. Štěpána tak nabízí hned tři důvody k zastavení: raně gotickou architekturu, malovaný andělský chór a zvony, které se rozeznívají nohama.