Jen málokteré české město dokáže spojit astronomii, raně středověké dějiny, gotickou architekturu a lidové stavitelství na tak malém prostoru jako Kouřim. Výlet může začít přímo na Mírovém náměstí u památníku astronomického středu Evropy. Hned na úvod je však dobré vědět, že nejde o geografický střed kontinentu ani o matematický střed evropského území.
Označení vychází z průsečíku 50. rovnoběžky severní zeměpisné šířky a 15. poledníku východní délky. Tato poloha slouží jako astronomická referenční linie, například při určování okamžiků některých jevů. Samotný průsečík leží v poli přibližně jeden až jeden a půl kilometru východně od Kouřimi. Na náměstí tedy stojí symbolický památník, odhalený v roce 2010, zatímco skutečný bod se nachází v krajině. Při jeho hledání se hodí mapová aplikace a ohleduplnost k zemědělským pozemkům.
Stará Kouřim a kámen opředený pověstí
Směrem ke Staré Kouřimi vede cesta do úplně jiné kapitoly místní historie. Lechův kámen, rulová skalka u někdejšího hradiště, je součástí naučné stezky. S místem se pojí pověst o knížeti Lechovi, údajném zakladateli Kouřimi. Jde o legendu, nikoli o historicky potvrzenou událost, přesto dodává zdejší krajině působivou atmosféru.
Stará Kouřim patří k nejvýznamnějším raně středověkým opevněným areálům v Čechách. Osídlení se tu objevovalo už od pozdní doby kamenné a mocenské centrum zde existovalo přibližně od konce 8. do počátku 10. století. Hradiště vzniklo na vyvýšeném rulovém bloku nad ohybem Výrovky. Jeho svahy místy padají do hloubky až šedesáti metrů, zatímco severovýchodní přístup chránily tři pásy valů.
Archeologové zde odkryli také pohřebiště elity se šperky a zbraněmi. Uvnitř areálu se nachází pramen a místo spojené s někdejší vodní nádrží, kterému se říká Libušino jezírko. Výhledy, terénní pozůstatky valů a vědomí, že se právě tady odehrávaly dějiny dávno před vznikem dnešního města, dělají ze Staré Kouřimi jeden z nejsilnějších zážitků celého výletu.
Středověké město za hradbami
Dnešní Kouřim vznikla ve 13. století a její historické jádro si dodnes uchovalo středověkou urbanistickou strukturu. Výraznou dominantou je kostel svatého Štěpána s raně gotickou kaplí svaté Kateřiny. Ta ukrývá hvězdicovou osmibokou klenbu a nástěnné malby z počátku 15. století.
Vedle kostela stojí zvonice, jejíž historie sahá do roku 1525. Uvnitř jsou zavěšeny zvony Štěpán a Marie, které mají srdce obrácené vzhůru. Rozeznívají se proto neobvyklým způsobem – šlapáním. Tato tradice je v českém prostředí mimořádně vzácná a obdobný způsob zvonění se podle dostupných údajů dochoval už jen v Rovensku pod Troskami.
Kouřimské zvony doplnil také nový zvon Apolena, slavnostně vysvěcený v únoru 2025. Váží 370 kilogramů a vznikl díky veřejné sbírce, která vynesla více než půl milionu korun. Jeho skutečné zavěšení a možnost prohlídky je vhodné před cestou ověřit u muzea nebo místních zvoníků.
Historické centrum obepíná přibližně 1250 metrů dlouhý hradební systém. Dochovala se vnitřní hradba, parkánová zeď, bašty, příkop i valy. Z původních pěti bran zůstala Pražská brána. Opevnění patří k nejlépe zachovaným památkám svého druhu ve střední Evropě a od roku 1995 je národní kulturní památkou.
Muzeum, archeologie a živé tradice
Na náměstí sídlí v budově Staré radnice Muzeum Kouřimska, které vzniklo už v roce 1906. Jeho sbírky přibližují dějiny města i širšího okolí. Od začátku sezony 2026 návštěvu obohacuje nová dlouhodobá archeologická výstava věnovaná Staré Kouřimi. Ukazuje například úroveň tehdejšího zlatnického řemesla, vývoj keramických nádob a využívá také multimediální zónu s dokumentárními filmy.
Jiný obraz minulosti nabízí Muzeum lidových staveb v Ruské ulici. Rozsáhlý skanzen soustřeďuje obytné i hospodářské objekty ze středních, východních a severních Čech. Čtrnáct větších staveb a několik menších ukazuje, jak rozdílně mohla vypadat lidová architektura mezi 17. a 19. stoletím. Areál navíc žije národopisnými programy. V roce 2026 pokračuje cyklus Český rok na vsi, který připomíná obyčeje, řemesla, zemědělské práce i slavnostní tradice.
Jak si výlet poskládat
Kouřim se dá poznávat pěšky v několika navazujících etapách. Začněte na Mírovém náměstí u astronomického památníku, projděte se kolem kostela, zvonice a Pražské brány a poté pokračujte ke Staré Kouřimi a Lechovu kameni. Skanzen je možné zařadit na závěr, případně si na něj vyhradit samostatnou část dne.
Trasa v okolí hradiště vede členitějším terénem, a nemusí proto vyhovovat kočárkům ani lidem s omezenou pohyblivostí. Otevírací doby muzea, kostela, zvonice i skanzenu se mění podle sezony a programu, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální informace. Do Kouřimi lze přijet také vlakem po regionální trati z Peček; návaznosti směrem na Český Brod a Prahu je třeba zkontrolovat podle konkrétního data.