Jedna z nejpozoruhodnějších staveb kouřimského skanzenu vznikla už v roce 1648. Polygonální roubená stodola z Durdic čp. 7 patří k nejcennějším objektům areálu a odborný sborník ji označuje za nejstarší dochovanou stavbu tohoto typu v České republice. Do Kouřimi přitom dorazila už v roce 1972 jako první přenesená památka. Právě kolem takových staveb se začal rodit areál, který dnes představuje lidovou architekturu z různých částí Čech.
Záchrana staveb před zatopením
Muzeum lidových staveb leží v lokalitě Na Hrázce, přibližně kilometr od historického centra Kouřimi. Prostředí starého ovocného sadu mu dodává příjemnou venkovskou atmosféru, ale jeho počátky souvisejí s velkým vodohospodářským projektem. Skanzen vznikal od roku 1972 jako záchranný areál v souvislosti s výstavbou vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Některé lidové stavby z území ohroženého zatopením bylo možné zachovat právě díky jejich rozebrání a přenesení.
První část muzea se veřejnosti otevřela v roce 1976. V roce 2026 si proto Kouřim připomíná padesát let od zpřístupnění. Původní záměr se postupně proměnil. Z někdejšího záchranného skanzenu se stal projekt, který měl ukázat rozmanitost lidového stavitelství v širším měřítku. Na počátku 90. let se koncepce ustálila především na regionálních typech ze středních, severních a východních Čech. Areál je díky tomu popisován jako jediný nadregionálně zaměřený skanzen v České republice.
Stodoly, statek i roubená kovárna
Návštěva nabízí možnost porovnávat, jak se v různých oblastech lišily konstrukce, materiály i podoba hospodářských budov. Vedle stodoly z Durdic zaujme také dvanáctiboká roubená stodola ze Želejova s vysokým krovem a doškovou střechou. Mezi další výrazné objekty patří statek z Týřovic, roubená kovárna ze Starého Bydžova nebo pískovcová brána z Tismic. V areálu jsou zastoupeny také stavby z Budče, Jílového a Semilska.
Nejde přitom jen o vnější podobu domů. Interiéry přibližují každodennost venkovských obyvatel, jejich bydlení i práci. K vidění je dobový nábytek, dílenské vybavení, hospodářské nářadí a stroje, zařízení pro domácí zpracování mléka nebo ukázky domácké výroby. Malý tkalcovský stav připomíná, že řada činností, které dnes vnímáme jako řemesla, bývala běžnou součástí života domácností.
Český rok na vsi
Největší síla kouřimského muzea se ukazuje ve chvíli, kdy areál ožije lidmi. Národopisný cyklus Český rok na vsi provází návštěvníky tradičním kalendářem od Tříkrálové koledy přes masopust, Velikonoce a Letnice až po dožínky, podzimní obyčeje, Svatohavelské posvícení, Mikuláše a advent.
Jednotlivé programy spojují výklad s praktickou ukázkou. Letnice mohou nabídnout volbu a průvod zeleného krále, otvírání studánek, lidovou hudbu i práci řemeslníků. Podzimní pořad zase přibližuje zpracování zelí, pečení brambor, práci s vlnou nebo tradiční odrůdy ovoce ze zdejšího sadu. Pro návštěvníka je to rozdíl mezi prohlídkou historických kulis a skutečným porozuměním tomu, jak se na venkově slavil rok, hospodařilo a předávaly dovednosti.
Muzeum, které se stále proměňuje
Kouřimský areál byl v roce 1996 prohlášen kulturní památkou. Jeho rozvoj však dlouho komplikovaly restituční spory o pozemky. Po jejich vyřešení se otevřel prostor pro novou koncepci a postupnou dostavbu. V roce 2019 byla do muzea převezena také vzácně dochovaná roubená konstrukce domu z Měníka u Nového Bydžova z počátku 19. století. Stavba zachráněná před demolicí zatím čeká na znovupostavení, které závisí na čase a finančních možnostech.
Novou kapitolu představuje vstupní budova otevřená v červnu 2026. Přinesla pokladnu, návštěvnické zázemí, obchod a další provozní prostory. Současná architektura se přitom snaží navázat na charakter skanzenu tradičním výrazem a doškovou střechou.
Tip na výlet do Kouřimi
Skanzen se nachází v Ruské ulici a návštěvu lze snadno spojit s prohlídkou historického centra Kouřimi, městského opevnění a Muzea Kouřimska. Základní vstupné i otevírací režim se mohou podle sezony a konkrétní akce měnit, proto je rozumné ověřit si aktuální informace před cestou. Nejzajímavější bývají tematické dny, kdy se k architektuře přidají hudba, řemesla, vaření a program pro děti.
Výlet má navíc filmovou atmosféru. Kouřimský skanzen posloužil jako kulisa například pohádkám Nesmrtelná teta a Tajemství staré bambitky. Jeho hlavní hodnota však nespočívá v televizní známosti. Nabízí vzácnou možnost vidět český venkov jako propojený celek: v domech, nástrojích, stavitelských detailech i obyčejích, které se díky muzeu mohou na chvíli vrátit do života.