Bahno, voda, kámen, dech a ticho se v dokumentu Podoby milostného vztahu ke světu nestávají jen tématy, ale přímo materiálem filmového vyprávění. Celovečerní režijní debut Jakuba Kučery sleduje výtvarníka, performera a pedagoga Miloše Šejna při uměleckých akcích v krajině. Do pražského Kina Atlas snímek dorazí v úterý 6. října 2026.
Portrét, který se nespoléhá na životopis
Film nepřistupuje k Miloši Šejnovi jako ke klasickému dokumentárnímu portrétu. Místo souvislého životopisného výkladu mapuje způsob, jakým umělec vnímá prostor, tělo a přírodní dění. Divák se tak setkává spíše s uměleckým procesem než s tradičním příběhem o kariéře a osobním životě.
Kučerův snímek propojuje observační záznam nových performancí s archivními videoarty, které Šejn vytváří už od 60. let. Výsledkem je audiovizuální celek založený na obrazech krajiny, pohybu, zvuku a času. Film vyžaduje pozorné sledování, ale zároveň může fungovat jako smyslový zážitek pro návštěvníky, kteří hledají v kině něco jiného než klasické vyprávění.
Miloš Šejn a krajina jako pomyslný ateliér
Miloš Šejn patří k výrazným osobnostem českého intermediálního a performativního umění. V roce 1991 byl jmenován profesorem malířství a mezi lety 1990 až 2011 vedl ateliér na Akademii výtvarných umění v Praze. Od 90. let rozvíjí také mezinárodní projekt Bohemiae Rosa, který se zaměřuje na vztahy lidského těla a místa.
Pro Šejnovu tvorbu není krajina pouhou kulisou. Stává se partnerem akce, zdrojem materiálu i prostorem, v němž se proměňuje význam lidského gesta. Jedním z míst spojených s jeho tvorbou je hora Zebín, kde se režisér se svým protagonistou setkal. Právě tato zkušenost se stala jedním z podnětů ke vzniku filmu.
Malý štáb a důraz na zvuk
Natáčení probíhalo v malém štábu, aby filmový tým co nejméně zasahoval do intimity Šejnových performancí. Kamera tak může zůstat v blízkosti dění, aniž by samotná přítomnost filmařů převážila nad uměleckou akcí. Tento přístup odpovídá celkovému pojetí filmu jako sledování procesu, nikoli jeho dodatečného vysvětlování.
Výraznou roli má zvuková stopa. Tvůrci pracovali s kontaktními zvuky zaznamenanými přímo v krajině a dále je rozvíjeli v postprodukci. Na zvukové podobě se podíleli Alexander Kashcheev, Oliver Torr a Petr Kolev. Kameru obstaral Filip Rejč, dramaturgický dohled měla Klára Tasovská.
Světová premiéra se uskutečnila 5. července 2026 na 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v sekci Imagina. Projekce v Kině Atlas nabídne možnost vidět film v prostředí pražského artového kina, které vedle běžného programu uvádí také autorské dokumenty, debaty a další kulturní projekce.
Praktické informace k projekci
Promítání se koná v úterý 6. října 2026 od 19:00 ve Velkém sále Kina Atlas. Uvedená délka filmu je 71 minut a vstupné je podle programu stanoveno na 130 korun. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální stav programu a dostupnost vstupenek.
Kino Atlas sídlí ve funkcionalistické budově na adrese Ke Štvanici 371/4 v Praze 8, v dosahu Florence a Masarykova nádraží. Provozuje dva sály s celkovou kapacitou až 200 diváků. Součástí areálu je také Café Atlas rostlin a Galerie Karla Vachka, takže návštěvu projekce lze spojit s delším zastavením v Karlíně. Pokladna podle informací kina otevírá 30 minut před představením; vstupenky bývají k dispozici prostřednictvím sítě GoOut nebo přímo na místě.