Na první pohled je to především působivá barokní skříň vysoko nad hlavami návštěvníků. Uvnitř se však skrývá složitý technický organismus s 8 012 píšťalami, pěti manuály, 95 rejstříky a osmi samostatnými varhanními stroji. Englerovy varhany v kostele svatého Mořice patří k nejvýznamnějším nástrojům v České republice a podle počtu rejstříků si drží prvenství mezi českými varhanami. V moravském prostředí nemají srovnání.
Od požáru k baroknímu nástroji
Příběh dnešních varhan začal po požáru kostela v roce 1709. Už v roce 1716 zde olomoucký varhanář Antonín Schack postavil menší varhanní pozitiv, který se v chrámu dochoval dodnes. Stavba velkého nástroje odstartovala roku 1730, její první dvě etapy ale provázely smutné okolnosti. Olomoucký varhanář Josef Emanuel Heintzler i jeho nástupce Kryštof Zikmund Klembt zemřeli dříve, než mohli dílo dokončit.
Rozpracovaných varhan se nakonec ujal Michael Engler z Vratislavi. V letech 1740 až 1745 vytvořil nástroj, který byl na svou dobu mimořádně rozsáhlý. K užívání byl předán 21. září 1745, v předvečer svátku svatého Mořice. Původně měl tři manuály, 44 rejstříků a přibližně 2 500 píšťal. Už tehdy patřil k největším varhanám na Moravě a získal přezdívku Královna moravských varhan.
Na podobě varhanní skříně se podíleli olomoučtí sochaři Filip Sattler a Jan Antonín Richter, uváděn je také řezbář Jan Jiří Huckh. Výsledkem není jen hudební nástroj, ale také výrazná umělecká součást pozdně barokního interiéru.
Co se skrývá za čísly
Velikost varhan nelze posuzovat jediným způsobem. Rejstřík určuje charakter zvuku – například zda nástroj zní jako flétna, smyčce nebo mohutný principál. Manuály jsou klaviatury, kterými varhaník ovládá jednotlivé části nástroje. Píšťaly pak vytvářejí vlastní tón; mohou být dřevěné i kovové a liší se délkou, tvarem i konstrukcí.
Dnešní podoba mořických varhan není čistě barokní. Historické Englerovo jádro bylo ve 20. století rozšířeno a technicky upraveno firmou Rieger-Kloss. Rozsáhlá rekonstrukce v letech 1959 až 1971 zachovala co nejvíce původního díla, zároveň ale nástroj výrazně zvětšila a vybavila novým hracím stolem. Tehdy vznikly největší varhany v Československu.
Proto je při jejich popisu přesnější mluvit o historickém Englerově nástroji v dnešní, modernizované podobě. Také údaj o prvenství je vhodné vztahovat ke konkrétnímu parametru. Podle počtu píšťal existují v Česku nástroje, které mohou být větší, zatímco v počtu rejstříků si olomoucké varhany prvenství drží.
Tři roky oprav a návrat do života
Ve 20. století se technický stav varhan zhoršil natolik, že byly téměř nehratelné. Další zásadní zásah proto přišel kolem roku 2020. Generální rekonstrukce trvala téměř tři roky a podílela se na ní slovinská firma Anton Škrabl společně s olomouckou firmou Organ Service. Náklady se pohybovaly přibližně kolem 38 milionů korun.
Rozsah práce dobře ukázal transport v roce 2022. Části nástroje byly rozebrány a odvezeny do restaurátorské dílny ve slovinské Rogašce Slatině. Rozložené varhany zabraly tři prostorné místnosti a jejich převoz vyžadoval několik jízd kamionu. Opraváři museli obnovit tisíce součástí a zároveň sladit mechanické i elektrické ovládání.
Opravený nástroj byl požehnán 1. září 2023. Při inauguračním koncertu na něj zahrál americký varhaník Nathan Laube. Ve stejném roce se do kostela svatého Mořice vrátil také Mezinárodní varhanní festival Olomouc, jehož domovským nástrojem jsou právě Englerovy varhany.
Olomouc jako město varhanní hudby
Festival vznikl v roce 1969 z iniciativy varhaníka a organologa Antonína Schindlera. Za desetiletí se stal platformou pro domácí i zahraniční interprety a výrazné místo v jeho programu má varhanní improvizace. Návrat koncertů do opraveného kostela tak nebyl jen symbolický – ukázal, že nástroj znovu zvládá roli koncertního giganta.
Aktuální ročník festivalu v roce 2026 se podle zveřejněných informací koná od 3. do 17. září. Nabízí šest koncertů, hlavním dějištěm zůstává chrám svatého Mořice a dramaturgie připomíná 140. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Marcela Duprého. Program, začátky i vstupné je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit.
Co navštívit v okolí
Kostel stojí v centru Olomouce na adrese Opletalova 10. Samotný varhanní stroj nebývá běžně přístupný jako samostatná expozice, nejlepší možností, jak jej poznat, jsou proto bohoslužby, koncerty a zejména festival. Návštěvu se vyplatí spojit s prohlídkou chrámu, který patří k nejvzácnějším pozdně gotickým stavbám na Moravě.
Za pozornost stojí halové trojlodí, dvě asymetrické věže a unikátní dvojité šnekové schodiště. V interiéru najdeme také pozdně gotické sousoší Kristus na hoře Olivetské, Edelmannovu kapli a barokní výzdobu od umělců, jako byli Jan Kryštof Handke, Karel Josef Haringer nebo Filip Sattler. Za příznivého počasí lze vystoupit i na věž. Otevírací doba je sezonní a závisí na aktuálních podmínkách.