Rybníkář Jakub Krčín z Jelčan si v Křepenicích nepostavil jen obyčejné panské sídlo. Jeho Nový hrádek Krčínov měl představovat promyšlené spojení rezidence, tvrze a hospodářského zázemí. I po staletích je na půdorysu areálu patrné, že nešlo pouze o dům v krajině: stavba byla součástí rozsáhlejšího celku, který měl reprezentovat i sloužit každodennímu provozu panství.
Sídlo rybníkáře a hospodáře
Křepenice leží v okrese Příbram, ve Středočeském kraji. Tvrz stojí v jihovýchodní části obce, jižně od rybníka Návesník. Jakub Krčín získal Křepenice v 16. století a své zdejší sídlo nechal vystavět v letech 1580 až 1584. Dokončeno bylo roku 1584.
Krčín je spojován především s rozvojem rybníkářství a působením ve službách Rožmberků. V Křepenicích se jeho zájem o hospodářské zázemí promítl také do zakládání dvorů a ovčínů. Tvrz proto stojí za pozornost nejen jako osobní památka na známého rybníkáře, ale i jako součást krajiny, v níž se šlechtické sídlo opíralo o fungující hospodářství.
Čtvercový areál s vodní stopou
Jádrem areálu je čtvercový prostor obehnaný kamennou zdí. V jeho rozích stojí menší stavby, které se označují jako bastiony, a uprostřed dvora hlavní budova. Její vstupní průčelí se obrací k východní zahradě. Na východě navazoval bývalý poplužní dvůr, tedy hospodářská část sídla.
Přístup do tvrzního dvora vedl po obezděném náspu přes příkop, kterému se říká most. V severozápadním rohu areálu se nacházela brána. Vodní opevnění už dnes nepůsobí jako souvislý příkop kolem celého sídla, jeho někdejší průběh ale naznačují terénní sníženiny na západní a jižní straně. Při pohledu na místo je tak zajímavé číst v krajině nejen samotné zdi, ale také stopy po někdejší obraně.
Tvrz, dvůr a italská inspirace
Podoba Křepenic spojovala tradiční českou tvrz s hospodářským dvorem a prvky italské renesanční vily. Jako možný architekt bývá uváděn Baldassar Maggi, jeho autorství však není jisté. Celek měl reprezentativní charakter, ale zároveň byl pevně propojený s provozem panství. Právě toto spojení dává tvrzi osobitost: nejde o samostatný palác, nýbrž o sídlo zasazené do funkčního hospodářského areálu.
V interiérech se podle obecních informací dochovaly zbytky renesančních nástěnných maleb s mytologickými náměty. Krčínův pobyt v tvrzi se někdy spojuje také s alchymií. Tu je však vhodné chápat jako tradované spojení, nikoli jako bezpečně doloženou součást příběhu místa.
Proměny a návštěva dnes
Po Krčínově smrti roku 1604 připadly Křepenice Petru Vokovi z Rožmberka a později Zdeňku Popelovi z Lobkowicz, který je připojil k vysokochlumeckému panství. V novější době prošel areál dalšími výraznými proměnami. Roku 1932 tvrz koupili Rudolf Chodounský a Stanislav Pišvejc, za druhé světové války statek zabraly jednotky SS pro potřeby cvičiště a po roce 1948 jej převzalo JZD. Zemědělské využívání přispělo k devastaci někdejšího sídla.
Tvrz a dvůr jsou evidovány jako památkový areál a lokalita s archeologickými nálezy. Podle dostupných informací je objekt v soukromých rukou a prohlédnout si jej lze pouze zvenčí; přístupové možnosti se mohou měnit. Při návštěvě Křepenic proto počítejte především s pohledem na vnější podobu areálu, kamenné ohrazení, bránu a terénní stopy někdejšího příkopu. I ty stačí k tomu, aby se před návštěvníkem otevřel příběh Krčínova sídla, které spojovalo reprezentaci s každodenním hospodařením.