Jen málokde se na tak malém prostoru potká výrazná barokní památka s jeskyní, krasovým pramenem a divokou krajinou. Svatý Jan pod Skalou leží asi pět kilometrů východně od Berouna v údolí říčky Loděnice, známé také jako Kačák, a patří k nejpůsobivějším místům Českého krasu. Návštěva tu není jen krátkou zastávkou u kostela – může být začátkem pěšího výletu s výhledy, geologickými zajímavostmi i připomínkami těžby vápence.
Kostel, klášter a příběh poustevníka Ivana
Dominantou obce je areál bývalého benediktinského kláštera s kostelem Narození sv. Jana Křtitele. Národní památkový ústav označuje Svatý Jan pod Skalou za nejstarší doložené poutní místo v Čechách. Tradice vypráví o poustevníkovi Ivanovi, který měl v místní jeskyni žít v 9. století. Jeho příběh, včetně setkání s knížetem Bořivojem a zjevení svatého Jana Křtitele, však patří především do legendy, nikoli mezi bezpečně doložené historické události.
Dnešní kostel vznikl v raně barokní podobě roku 1661 podle projektu Carla Luraga a později jej staticky zajišťoval Kryštof Ignác Dientzenhofer. Na stavbu kostela navázal konvent, jehož západní křídlo bylo dokončeno roku 1726 a celý klášter podle obecních údajů v roce 1735. Uvnitř zaujme zejména refektář s barokní výzdobou a výjevy ze života svatého Ivana. Areál byl v roce 2018 prohlášen národní kulturní památkou.
Klášter ovšem není běžně přístupný jako volně procházené muzeum. Návštěvník se za běžného provozu dostane především do kostela a Ivanovy jeskyně, a to v určených sezonních časech nebo při předem objednané prohlídce. V kostele lze vidět například obraz Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi z roku 1695, mramorovou křtitelnici z roku 1576 nebo náhrobek svatého Ivana se schránkou s ostatky.
Jeskyně a pramen pod travertinovou kupou
Vstup do Ivanovy jeskyně vede přímo z kostela. Její prostor vznikl v mohutné pěnovcové kupě, kterou po dlouhá období vytvářel zdejší krasový pramen. Uvnitř se dochoval portál staršího renesančního kostelíka Panny Marie, náhrobní kameny opatů i přirozená část jeskyně s krápníkovou výzdobou.
Ivanův pramen je silně mineralizovaný a v minulosti se těšil pověsti léčivé vody. V první polovině 20. století jej využívaly místní vodoléčebné lázně a až do 70. let se voda stáčela pod názvem Ivanka. Dnes je však důležité řídit se aktuálním upozorněním obce: po rozborech z roku 2026 je pramen označen jako nepitný. Historické označení léčivého či zázračného pramene proto nelze zaměňovat za současné doporučení k pití.
Podzemí v okolí pramene navíc stále není úplně přečtenou kapitolou. Od roku 2014 je předmětem intenzivního speleologického zkoumání a viditelný vývěr u kostela představuje jen část složitějšího systému podzemních proudů a větví.
Svatojánský okruh vede ke skalám i lomům
Nejlepší způsob, jak si zdejší krajinu vychutnat, nabízí čtyřkilometrový Svatojánský okruh. Má jedenáct zastavení a jeho projití zabere přibližně dvě a půl až tři hodiny. Trasa stoupá od kláštera na vyhlídku U Kříže na Svatojánské skále, odkud se otevírá pohled na kaňonovité údolí Kačáku i na místo, kde se stýká krasová a nekrasová krajina. Vápencové vrstvy tu vytvářejí šikmo uložené útvary známé jako kozí hřbety.
Okruh pokračuje ke skanzenu Solvayovy lomy. Bývalý lom Paraple připomíná zdejší těžbu vápence prostřednictvím expozice hornin, štoly a úzkokolejné dráhy, po níž se v sezoně mohou návštěvníci projet důlním vláčkem. Odkryté vápencové vrstvy a takzvané geologické varhany zároveň ukazují, že Český kras není zajímavý jen malebnými výhledy, ale i svou dávnou geologickou historií.
Zpět do Svatého Jana se jde údolím Stydlých vod. Nachází se tu jeskyně Arnika, dlouhá podle AOPK 175 metrů a hluboká 36 metrů, kterou zkoumají speleologové. U rozcestí Propadlé vody lze pozorovat nálevkovité závrty – místa, kde se srážková voda vsakuje do podzemí.
Prakticky před cestou
Svatojánský okruh je určen pouze pěším a kvůli prudšímu úvodnímu stoupání není bezbariérový. Hodí se pevná obuv a ohleduplnost k přírodě. Svatý Jan leží v CHKO Český kras a navazující trasy vedou také územím NPR Karlštejn, kde je třeba držet se značených cest, nepoškozovat rostliny ani skály a nesbírat zkameněliny.
Parkovacích míst je v obci omezené množství a parkování je zpoplatněné, proto obec doporučuje přijet veřejnou dopravou, pěšky nebo na kole. Pro sezonu 2026 je plánována také víkendová a sváteční turistická autobusová linka PID 878, která má Svatý Jan propojit například se Srbskem, Karlštejnem, Velkou Amerikou, Loděnicí a Sedlecem. Před cestou je vhodné ověřit aktuální jízdní řád i otevírací dobu kostela, muzea a Solvayových lomů.
Za návštěvu stojí také kaple Povýšení sv. Kříže, kaple sv. Maxmiliána na hřbitově nebo Informační středisko CHKO Český kras v budově bývalé fary. Svatý Jan pod Skalou tak zůstává místem, kde jeden výlet může začít u barokního oltáře a skončit nad vápencovým údolím – bez nutnosti cestovat daleko od Prahy či Berouna.