Jen málokteré české místo nabízí na tak malém prostoru tolik různých vrstev historie. Tetín byl osídlen už v pravěku – podle místního muzea zde byl nalezen pazourkový hrot starý přibližně 200 000 let. Soustavné osídlení je doloženo od neolitu a v raném středověku se zde vytvořilo slovanské hradiště, které se stalo jedním z center přemyslovské moci.
Nejvýrazněji je však Tetín spojen s kněžnou Ludmilou. Podle historických pramenů a legend zde pobývala a roku 921 byla zavražděna. Tetín tak vstoupil do příběhu počátků českého státu i křesťanství. Přesné místo vraždy a pohřbu nelze považovat za archeologicky definitivně potvrzené, místní tradice je ale dodnes výraznou součástí charakteru obce.
Tři kostely jako učebnice architektury
Historické centrum Tetína ozvláštňuje trojice kostelů, které stojí v těsné blízkosti. Každý z nich připomíná jinou etapu zdejšího vývoje.
Kostel svaté Kateřiny má románské jádro z konce 12. století a původně byl zasvěcen svaté Ludmile. Po josefinských reformách sloužil dokonce jako sýpka, později byl obnoven. Pozornost si zaslouží především románský portál s neobvyklým motivem dvou hadů či draků.
Kostel svaté Ludmily je barokní stavbou z poslední čtvrtiny 17. století. Pod hlavním oltářem se nachází kámen, s nímž místní tradice spojuje Ludmilinu smrt. Kostel se na konci 20. století ocitl v havarijním stavu, díky sbírce a úsilí obyvatel se jej však podařilo zachránit a v roce 1992 znovu zpřístupnit.
Kostel svatého Jana Nepomuckého ukrývá románské zdivo z 12. až 13. století. Původně byl zasvěcen svatému Michaelovi a teprve později získal dnešní patrocinum. Je odsvěcený a slouží také výstavám či kulturním akcím. S jeho místem se spojuje tradice pravděpodobné lokalizace Ludmilina hrobu, nikoli bezpečně doložený archeologický nález.
Hrad, kronikář a zámek na návsi
Po raně středověkém hradišti přišel na řadu hrad. Tetínský hrad vznikl pravděpodobně na konci 13. nebo na začátku 14. století. Za jeho zakladatele bývá uváděn Václav II. nebo Štěpán, první přemyslovský držitel Tetína. Roku 1356 jej získal Karel IV. a připojil k panství Karlštejn. V husitských válkách, roku 1422, hrad zanikl.
V 16. století na Tetíně působil jako farář Václav Hájek z Libočan. Právě zde podle místních historických materiálů sepsal podstatnou část své Kroniky české. Do kulturního života obce zasáhl také rod Vojáčků. Jeho klasicistní zámek, vzniklý z původního manského statku, se v 19. století stal místem setkávání osobností národního obrození. Objekt není běžně přístupný, jeho průčelí však zdobí hodiny, které každou celou hodinu od rána do večera hrají melodii písně Nad Berounkou pod Tetínem.
Výhledy nad Berounkou a krajina Českého krasu
Tetín leží na okraji CHKO Český kras a jeho poloha je jedním z hlavních důvodů, proč sem zamířit i bez hlubšího zájmu o historii. Z vyhlídek se otevírají pohledy do údolí Berounky, okolní krajina láká k procházkám a obec je vhodným výchozím bodem pro další výlety na Berounsku.
Přibližně dva kilometry severně od obce se nachází přírodní rezervace Tetínské skály. Chráněné území zahrnuje skalní stěny, opuštěný stěnový lom, krasové i říční tvary, teplomilná společenstva a jeskyni Turské maštale, významnou také z archeologického hlediska. Pohybovat se zde je vhodné po značených cestách a s ohledem na ochranu přírody. Do širšího okolí patří rovněž národní přírodní rezervace Koda.
Od přemyslovského centra k lomům
Další překvapivou vrstvou Tetína je průmyslová historie. V katastru obce fungovalo více než deset lomů, mimo jiné pod vrchem Damil. Do Modrého lomu byl v roce 1942 vybudován tunel, kterým se vápenec dopravoval do vápenky a cementárny v Berouně a Králově Dvoře. Těžba v tunelu skončila v roce 1962.
Dnes tuto minulost připomíná Expozice těžby vápence v Českém krasu, otevřená v historickém tunelu. Návštěvníci se v ní seznamují s geologií, těžbou a zpracováním vápence i s proměnou lomů po ukončení provozu. Spolu s Muzeem Tetín, které se věnuje dějinám obce, archeologii, paleontologii a přírodě, tak vytváří zajímavý dvojí program.
Pro první návštěvu se hodí projít muzeum, trojici kostelů a vyhlídky nad Berounkou. Tetín lze spojit s pěším výletem z Berouna směrem do Srbska, případně s návštěvou Karlštejna, Svatého Jana pod Skalou, Kody nebo Koněpruských jeskyní. Zajímavou možností je také Stezka svaté Ludmily, která propojuje místa spojená s jejím životem a odkazem. Její úseky však mohou být dočasně omezené, proto je dobré před cestou ověřit aktuální stav tras i otevírací dobu památek.