Nejhezčí památky Českého Meránu často nemají velké portály ani honosné sály. Stojí u cest, na návsích, ve skupinách stromů nebo na návrších nad osadami. Kapličky, boží muka a křížky tu po staletí doprovázejí každodenní život v krajině. Přibližně patnáctikilometrová pěší trasa z Prčice nabízí možnost vydat se za nimi a současně poznat kotlinu obklopenou hřebeny Čertovy hrbatiny.
Z Prčice přes Přestavlky a Červený Újezd
Výchozím místem je prčické náměstí. Modře značená trasa nejprve míří směrem na Přestavlky a Červený Újezd. Za prčickým hřbitovem, v části Přestavlk zvané Brandíra, stojí kaplička na vyvýšenině připomínající mohylu. Podle místní domněnky by místo mohlo souviset s pohřebištěm vojáků padlých v občanských válkách za vlády krále Jiřího. Jde však o hypotézu, nikoli o potvrzený historický fakt.
Další zastavení připomínají rozmanitost drobných sakrálních staveb. Trasa míjí zámek Nové Mitrovice a tříbokou kapličku, pokračuje do Starých Mitrovic a Vísky a stoupá k vrchu Deboreč. Ten dosahuje nadmořské výšky 598 metrů a patří k místům, kde se vyplatí na chvíli zpomalit. Z jeho okolí se otevírají dálkové pohledy přes zvlněnou krajinu.
Osady, výhledy a příběhy cest
Z Deboře cesta pokračuje přes Řikov a Červený Újezd. Na řikovské návsi stojí kaplička, nad níž kdysi rostla stará lípa. Strom poškodila vichřice známá jako orkán Kirill, ale samotné místo dál připomíná, jak těsně bývaly drobné památky spojené s výraznými stromy, návsí a životem celé obce.
Mezi Červeným Újezdem a Větrovem se krajina více otevře. Z cesty lze podle místního popisu zahlédnout radary u Měšetic, statek na Kvašťově i část Prčice. Další výhledy se objevují nad Včelákovou Lhotou. Nejde o jeden vyhlídkový bod s upravenou plošinou, ale o proměnlivý zážitek z putování: výhled se vynoří mezi stromy, za zatáčkou nebo po překonání mírného stoupání.
Zajímavý příběh se váže také k samotě Náhlík. U ní stojí kaplička nad bývalým mlýnem. Místní výklad spojuje název samoty s paličkou, na kterou se připevňovaly zprávy a posílala se od chalupy k chalupě jako oběžník. I takové drobné připomínky ukazují, že zdejší krajina není jen kulisou, ale prostorem plným paměti.
Od morové kaple ke křížům v krajině
Prčice a její okolí doplňují také další sakrální památky. Ve městě stojí kostel svatého Vavřince a v širším okolí například kostel svatého Jeronýma v Sedlci nebo kaple Bolestné Panny Marie v Jetřichovicích. Samotnou trasu uzavírá při návratu k Prčici tříboká kaplička ukrytá ve skupině kaštanů. Její výzdobu vytvořil učitel Rudolf Šíbal.
Za pozornost stojí také morová kaple v Prčici, která připomíná epidemii z roku 1680. Zprávy o plánované opravě této stavby pocházejí z roku 2009, aktuální stav proto není vhodné předem hodnotit. Podobně je třeba brát s časovým odstupem i tehdejší projekt obnovy patnácti drobných sakrálních objektů. Jisté však je, že právě množství kapliček, božích muk a křížů vytváří osobitý charakter zdejší venkovské krajiny.
Prakticky na cestu
Trasa měří přibližně 15 kilometrů a střídá silnice, polní cesty, osady i úseky volnou krajinou. Některá stoupání čekají například mezi Starými Mitrovicemi a Vískou nebo v okolí Červeného Újezdu. Vhodná je pevná obuv, dostatek vody a aktuální turistická mapa. Doporučována je mapa Klubu českých turistů číslo 41 Česká Sibiř a Táborsko sever.
U Dolního Dobřejova se nachází chovná stanice koní Převalského. Jde o uzavřené pracoviště pro handicapovaná zvířata, nikoli o běžný návštěvní areál, proto není vhodné se zde zdržovat ani vstupovat dovnitř. Informace o okolí poskytuje turistické a informační centrum na Vítkově náměstí 69 v Sedlci-Prčici.
Město má v kalendáři na sobotu 26. září 2026 uvedenou akci Za kapličkami Českého Meránu. Protože se podrobný program, start, délka trasy i případná registrace mohou změnit, je dobré před cestou ověřit aktuální organizační pokyny. Samotné putování po kapličkách však lze podniknout kdykoli během vhodné turistické sezony – nejlépe s časem na zastavení, rozhlédnutí a hledání drobných detailů, které by při rychlém průchodu zůstaly skryté.