Na Křížovou horu se dá z Českého Krumlova vystoupat poměrně snadno, přesto tu návštěvník najde prostředí výrazně klidnější než v přeplněných uličkách historického centra. Vrchol ve výšce 619 metrů zdobí poutní areál s osmibokou kaplí, ambitem a zahradou. Odměnou za krátké stoupání je také široký pohled na Český Krumlov, Kleť, Blanský les a při dobré viditelnosti i vzdálenější části jižních Čech.
Osmiboká kaple na vrcholu
Dominantou Křížové hory je kaple Panny Marie Bolestné a svatého Kříže. Barokní stavba byla vysvěcena 14. září 1710, tedy na svátek Povýšení svatého Kříže. Její projekt připravil eggenberský polír Jan Dominik Spazzi.
Kaple zaujme už zvenčí svým pravidelným osmiúhelníkovým půdorysem. Stanovou střechu završuje lucerna, makovice a dvojitý kříž. Světlo do interiéru přichází okny v přízemí i patře a uvnitř se uplatňuje také osmidílná klenba. Kolem kaple vznikl dodatečně ambit, tedy krytá chodba s arkádami. Jeho dokončení spadá do první poloviny 18. století.
Číselná symbolika se v areálu objevuje opakovaně. Kaple je sedmým, vrcholovým zastavením křížové cesty a její uspořádání připomíná sedm bolestí Panny Marie. Osm stran kaple i ambitu zase odkazuje k osmi blahoslavenstvím. Ambit má celkem šestnáct arkád a uvnitř se otevírá do rajské zahrady.
Od dřevěného kříže k vyhledávanému poutnímu místu
Poutní tradice na kopci začala už v polovině 17. století, kdy zde stál dřevěný kříž a malá kaplička. Podle historického výkladu nechal jezuitský kazatel Michal Koppe vztyčit takzvaný španělský kříž s částicí svatého Kříže. Lidé mu připisovali ochrannou moc před nepříznivým počasím a živelnými pohromami.
Po vysvěcení zděné kaple se ukázalo, že pro očekávaný počet poutníků nestačí. Proto ji doplnil ambit inspirovaný křížovou chodbou pražské Lorety. Křížová cesta vedoucí na vrchol měla původně více zastavení. V 18. století k ní přibylo šest kaplí s výmalbou Františka Jakuba Prokyše. Dochovaná zastavení jsou slohově blízká známé křížové cestě v Římově.
O poutní areál se v letech 1720 až 1787 starali poustevníci. Jejich obydlí se později proměňovalo a dnes je jeho součástí historický sklep i návštěvní a společenské zázemí. Poutní místo zaniklo za josefínských reforem a následně přešlo do soukromých rukou. V roce 1928 zanedbaný areál koupila kněžna Terezie Schwarzenbergová a financovala jeho opravu, dokončenou v roce 1933.
Zvon, který se po válkách vrátil
Osud Křížové hory poznamenaly také dvě světové války. Původní zvon byl rekvírován v roce 1917, za druhé světové války zmizel i zvon pořízený při obnově ve 30. letech. Z areálu se ztratil také gotický deskový obraz Madona z Křížové hory, dnes uložený v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
Nový zvon se do kaple vrátil 14. září 2019. Váží 53,3 kilogramu, má průměr přibližně půl metru a odlil jej jihočeský zvonař Michal Votruba. Na jeho pořízení přispěli lidé ve veřejné sbírce i město Český Krumlov. Zvon tak není jen novým vybavením kaple, ale také připomínkou obnovy místa a návratu jeho poutní funkce.
Místo, které znovu ožilo
Po roce 1950 areál chátral, byl poškozený a vykradený. Celková oprava v letech 1990 až 1992 sice stavby zachránila, Křížová hora však zůstávala dlouho uzavřená a znovu postupně ztrácela péči. Výrazný obrat přišel v roce 2016, kdy se jí začali věnovat Věra Petrovičová a Dalibor Uhlíř.
Dobrovolní správci areál uklidili, postupně jej vybavili a zpřístupnili veřejnosti. V ambitu, bývalé poustevně a návštěvních prostorách se dnes objevují výstavy, například soubor jihočeských Madon, připomínka jihočeských klášterů nebo současná keramická a obrazová díla. Program se může měnit, stejně jako rozsah otevření, proto je vhodné ověřit aktuální informace před cestou.
Krátký výlet z centra Českého Krumlova
Křížová hora je součástí značeného vycházkového okruhu přes Horní Bránu. Trasa z centra měří přibližně 3,4 kilometru, překonává převýšení 143 metrů a vede po asfaltových, polních i lesních cestách. Městské podklady ji označují za nenáročnou a vhodnou také pro děti, závěrečný výstup ke kapli však vyžaduje pevnou obuv.
Z centra se jde Horní a Rooseveltovou ulicí, dále přes Objížďkovou silnici k první kapličce křížové cesty. Od posledního domu zbývá zhruba deset minut chůze do kopce. Samotný výhled je přístupný i mimo otevření interiéru, zatímco návštěva kaple, ambitu a výstav závisí na přítomnosti správců. Vstupné je dobrovolné a pomáhá s údržbou areálu, který dnes představuje příjemné spojení historie, víry, umění a jihočeské krajiny.