Na Hanáckém Slovácku není folklor pouze záležitostí jeviště a festivalových přehlídek. V Krumvíři se jeho živá podoba každoročně soustředí kolem Bartolomějských hodů, jejichž tradice sahá k roku 1870. Nejvýznamnější částí hodového programu je zavádka – obřadní párový tanec, při němž jsou do tance postupně uváděny stárky, svobodná děvčata a vdané ženy.
Čtyři dny mezi májí a kroji
Pro rok 2026 byl hodový program naplánován na 21. až 24. srpna. Protože tento termín již uplynul, dostupné informace popisují především připravený program, nikoli jeho skutečný průběh nebo případné změny. Návštěvníky měl čekat čtyřdenní sled událostí, který začínal v pátek ručním stavěním máje.
Po vystoupení cimbálové muziky Lašár následovala předhodová zábava na hřišti. Sobota, neděle a pondělí měly patřit průvodům krojované chasy, odpolednímu tanci pod májí i večerním programům v kulturním domě. V programu se objevily Veselá muzika z Ratíškovic, Dechová hudba Zlaťanka a znovu také CM Lašár. Průvody vycházely od jednotlivých stárek, což dodává hodům osobní a komunitní rozměr.
Zavádka není obyčejná hodová zábava
Nedělní předtančení zavádky představuje obřad s přesně rozpoznatelnými pravidly. Tančí se ve tříčtvrtečním taktu, ve volném až velmi pomalém tempu, a jeho smyslem není jen pobavit přihlížející. Tanec postupně propojuje jednotlivé skupiny žen a připomíná jejich místo v životě obce.
Obřad se skládá ze dvou hlavních částí. První tvoří vlastní zavádění dívek do tance, druhou takzvaná skládka. Ta měla tradičně podobu příspěvku dívek do stárkovské pokladnice. Z vybraných peněz se hradila například hudba nebo pohoštění chasy. I tento praktický prvek ukazuje, že hody nebyly jen slavností, ale také společnou organizací, na níž se podílela celá obec.
V Krumvíři se zavádky účastnili tři stárci a tři stárky. Čtvrtý pár tvořili sklepník a sklepnice. Stárci používali ozdobné praporce zvané fedra, sklepník měl typickou sklepnickou zástěru a stárky vystupovaly ve slavnostních krojích s věnci a vysokými krajkovými límci. Právě kroj, rekvizity, pořadí i hudební doprovod dávají zavádce její obřadní charakter.
Tradice zapsaná mezi nemateriální dědictví
Význam zavádky přesahuje hranice Krumvíře. Na Hanáckém Slovácku se hody s tímto tancem konají téměř každoročně v devatenácti obcích, zpravidla v období kolem svátku patrona místního kostela. Konkrétní provedení se může obec od obce lišit, společné jsou však základní rysy: kráčivý tanec ve tříčtvrtečním rytmu, postupné zavádění žen do tance, slavnostní kroje a provedení pod májí za doprovodu dechové hudby a mužského sboru.
V prosinci 2023 byla zavádka na Hanáckém Slovácku zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Zápis není jen oceněním historické hodnoty. Především potvrzuje, že tradice stále žije v obcích, kde ji lidé sami udržují, předávají mladším generacím a přirozeně ji začleňují do společenského kalendáře.
Hody pod patronátem svatého Bartoloměje
Termín slavnosti souvisí s místním kostelem svatého Bartoloměje. Jeho základní kámen byl posvěcen v roce 1868 a kostel byl slavnostně vysvěcen 26. června 1870. Svátek jeho patrona připadá na 24. srpna, takže hody se slaví v neděli kolem tohoto data. Jednolodní stavba s barevnými vitrážemi je dominantou obce a před kostelem stojí památkově chráněný kříž z roku 1872.
Krumvíř tak nabízí návštěvníkovi víc než jedinou folklorní událost. Obec patří k důležitým místům Hanáckého Slovácka, kde se vedle zavádky udržuje také verbuňk a skočná. Každoročně se zde koná folklorní festival Kraj beze stínu, od roku 1976, a Krumvíř hostí také regionální kolo soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku.
Za folklorem i mezi vinice
Hodovou návštěvu lze spojit s poznáváním vinařského charakteru obce. Krumvíř obklopují vinice a nechybějí zde dlouhé řady vinných sklepů s malovanými žudry. K místnímu obrazu patří také režná užitková keramika a škrábané velikonoční kraslice. Obcí vede cyklotrasa číslo 5064 Moravská vinná, takže slavnost může být součástí širšího výletu mezi vinařskými obcemi.
Pro ročník 2026 byly jako hlavní místa programu uvedeny hřiště, prostor pod májí a kulturní dům. Přesné informace o parkování, vstupném, dopravních omezeních nebo případném otevření kostela je však vždy vhodné ověřit u obce či pořadatelů. Největší hodnotou Krumvíře ale zůstává něco, co se do programu zapisuje jen obtížně: možnost sledovat tradici, která není vystavena za sklem, nýbrž se odehrává přímo mezi lidmi.