Hrad Krupka není jen romantickou zříceninou nad střechami města. Je připomínkou doby, kdy okolí Krušných hor živily cínové doly a kdy bylo třeba chránit nejen hornické osady, ale také obchodní stezku směřující do Saska. Z hradního ostrohu dnes návštěvník přehlédne historické centrum Krupky, kostely i část krajiny, jejíž těžební minulost je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO.
Pevnost nad cínovými doly
Hrad vznikl na počátku 14. století jako strážní místo nad rozvíjejícím se hornickým městem. První písemný doklad pochází z roku 1330. Tehdy získal hrad s panstvím od krále Jana Lucemburského míšeňský šlechtic Těma I. z Koldic, jehož rod je s Krupkou významně spojen.
O založení hradu se někdy hovoří v souvislosti s Václavem II., tento údaj však není vhodné pokládat za jistý. Bezpečně doložené jsou především jeho existence na začátku 14. století a úloha, kterou sehrával při ochraně dolů, města a obchodní komunikace.
Hradní areál měl přibližně obdélný půdorys, zhruba 20 metrů široký a 60 metrů dlouhý. Jeho dominantou býval čtvercový palác se třemi podlažími, z něhož se však do dnešní doby dochovaly jen omezené pozůstatky. Kolem roku 1400 vznikla také hradní kaple spojovaná s Koldici.
Brány, války a pomalý zánik
Nejvýraznější cesta do hradu vede od severu přes klenutý most a soustavu dvou bran. Právě tyto pozdně gotické vstupy, datované na konec 15. století, patří k nejpůsobivějším dochovaným částem areálu. Za nimi se otevírá prostor někdejšího hradního jádra s hradbami, zbytky věží a výhledy do města.
Hrad se nevyhnul ani bouřlivým událostem husitských válek. Roku 1433 jej dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Dobývání Krupky a jejího hradu zachycují také dobové účty města Drážďan, což dokládá význam místa v tehdejší pohraniční oblasti.
V 17. století už pevnost postupně ztrácela svůj původní smysl. Od roku 1680 je uváděna jako pustá. Šternberkové proto nechali přímo na nádvoří vybudovat nový dům pro správce vrchnostenských dolů. Stavba byla dokončena roku 1697 a později prošla další proměnou.
Ze správního domu k výletnímu hostinci
V 19. století se někdejší budova panského horního úřadu změnila na výletní hostinec. Zřícenina tak nezůstala opuštěnou připomínkou minulosti, ale stala se místem výletů a společenského života. Pamětní kniha hostince zachytila návštěvy řady známých osobností, mezi nimiž byli Johann Wolfgang Goethe, Alexander von Humboldt, pruský král Fridrich Vilém III., císař Vilém I. Pruský, Richard Wagner, Julius Payer nebo malíř Ernst Gustav Doerell.
Právě Goetheho návštěvy připomíná kámen odhalený 5. září 1926 v hradní zahradě. Město si v roce 2026 připomíná sto let od jeho instalace. Na sobotu 5. září je proto připravena slavnost s kostýmovanými komentovanými prohlídkami, dobovými fotografiemi, kvízem, písařským koutkem i hledáním minerálů. Program má pokračovat až do večera; před cestou je vhodné ověřit aktuální podrobnosti.
Označení Růžový hrádek se podle městských materiálů objevilo poprvé v roce 1826. Název měl odkazovat na stovky růží, které rostly v hradní zahradě a podtrhovaly romantickou podobu místa.
Výlet s výhledem i hornickou historií
Areál byl v letech 1999 až 2003 celkově opraven a v posledních letech se obnovy dočkaly také některé části infrastruktury, například most, příjezdová komunikace a vyhlídková válcová věž. Z hradeb se otevírá pohled na Husitskou ulici, historické centrum a kostely svatého Ducha a Nanebevzetí Panny Marie. Z vyhlídkové věže lze spatřit také Bohosudov s barokní bazilikou Panny Marie Sedmibolestné.
Hrad je kulturní památkou a součástí Hornické krajiny Krupka. Ta připomíná těžbu cínu od 13. do 20. století. V okolí se dobýval především kasiterit, později také měď, molybdenit, draselný živec a fluorit. Návštěvu hradu proto dává smysl spojit s Infocentrem Hornické krajiny Krupka, naučnou stezkou Po stopách horníků, štolou Starý Martin, historickým centrem nebo výjezdem ke Komáří vížce.
Areál je podle dostupných městských informací přístupný celoročně, nejde však o klasický státní hrad s pravidelnými placenými prohlídkami. Část zázemí funguje jako městem provozovaný penzion, zatímco restaurace může mít proměnlivý režim. Praktické informace a materiály k okolním památkám poskytuje infocentrum v Husitské ulici. Při návštěvě je třeba počítat s nerovným historickým terénem, schody a pohybem po hradbách.