Největší zvláštností Muzea pivovarnictví v Krušovicích nejsou historické lahve ani pivní korbele, ale pečlivě vytvořené miniatury pivovarů, které už dnes většinou neexistují. Modely připomínají někdejší podniky z Rakovnicka, Berounska i Lounska a ukazují, jak vypadaly jejich budovy, provoz i technické zázemí. Malá regionální expozice tak zachovává část průmyslové historie, která by jinak zůstala jen v dobových záznamech.
Muzeum sídlí v budově Obecního úřadu Krušovice v centru obce, přibližně 150 metrů od známého Královského pivovaru. Právě blízkost obou míst může návštěvníky zmást: muzeum a exkurze v průmyslovém pivovaru představují dva samostatné programy. Zatímco pivovar nabízí pohled na současný provoz a jeho historii, zdejší sbírka se soustředí především na zaniklé pivovary, stará řemesla a pivovarské kuriozity.
Miniatury zaniklých pivovarů
Autorem expozice i vystavených modelů je Josef Fencl. Jeho miniatury zachycují například pivovar hraběte Wallise v Kolešovicích, pivovary v Čisté a Novém Strašecí nebo další podniky z širšího okolí. Nejde jen o dekorativní stavbičky. Modely pomáhají pochopit, jak byly pivovary uspořádané a jaké části byly pro jejich fungování nezbytné.
K výrazným exponátům patří podoba krušovického pivovaru kolem roku 1850. Zajímavý je také model elektrocentrály a umývárny sudů křivoklátského pivovaru z roku 1914. Pozornost zaslouží i nerealizovaný návrh fürstenberského pivovaru v Roztokách u Křivoklátu z roku 1902. Počítal s pohonem vodní turbínou, a připomíná tak dobu, kdy se pivovarská výroba rychle proměňovala díky novým zdrojům energie.
Od bednářského nářadí po mikrovarnu
Historie piva se v Krušovicích neomezuje na samotné vaření. Expozice představuje také tradiční řemesla a jednotlivé kroky, které pivu předcházely i následovaly. Návštěvník zde uvidí dobové strojky na plnění lahví, bednářské nářadí, dřevěné soudky s pípou, historické pivní korbele a reklamní materiály. Nechybí ani lahve krušovického pivovaru z období od počátku 20. století do současnosti.
Součástí sbírky je rovněž mikrovarna s kapacitou 30 litrů piva. Vedle ní působí některé předměty až překvapivě: obří hoblík dlouhý 160 centimetrů, lyže vyrobené ze sudových desek nebo kolekce odznaků pivovarů někdejšího Československa. Právě tyto kuriozity dávají muzeu osobitý charakter. Nejde o velkou instituci s rozsáhlými sály, ale o soubor předmětů, které dokážou ukázat pivovarnictví z technické i lidské stránky.
Dvě tváře Krušovic
Komorní muzeum dobře doplňuje příběh samotného Královského pivovaru Krušovice. Oficiální historie pivovaru uvádí počátek vaření piva v roce 1581 a spojení s Českou korunou o dva roky později. V 19. století pak podnik prošel průmyslovou modernizací. Roku 1869 zde byl instalován první parní stroj a přestavby se dotkly například sladovny, sušírny, varny i chladíren.
Vývoj podniku dokládají také údaje o výstavu: v roce 1928 činil podle historie pivovaru průměrně 45 900 hektolitrů, zatímco v roce 1953 už 94 300 hektolitrů. Tato čísla se týkají velkého pivovaru, nikoli muzejní expozice. Rozdíl mezi oběma místy je ostatně podstatou návštěvy: naproti sobě tu stojí živý průmyslový provoz a malá sbírka, která připomíná svět starých pivovarů.
Tip pro návštěvu
Podle dostupných regionálních informací bývá muzeum otevřeno o sobotách a nedělích od 13 do 17 hodin; skupinové návštěvy mohou být po předchozí domluvě možné i jindy. Protože se podmínky mohou měnit, je vhodné si aktuální režim před cestou ověřit u Obecního úřadu Krušovice. Adresa muzea je Rabasova 47.
Návštěvu lze spojit s oficiální exkurzí v Královském pivovaru Krušovice. Ta trvá přibližně 90 minut, zahrnuje degustaci a podle aktuálních informací pivovaru je třeba rezervovat ji nejméně týden předem. Výlet může pokračovat také procházkou na vrch Louštín, vzdálený zhruba dva kilometry, nebo k altánu Amálie. Krušovice tak nabízejí nejen ochutnávku piva, ale i cestu od historického modelu a bednářského nástroje až k dnešní výrobě.