Jen kousek od rušné Resslovy ulice se nachází prostor, který patří k nejpůsobivějším místům moderních českých dějin. V kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje se po atentátu na Reinharda Heydricha ukrývalo sedm československých parašutistů. Dne 18. června 1942 zde svedli svůj poslední boj s německými jednotkami.
Dnešní Národní památník hrdinů Heydrichiády spojuje autentickou kryptu, stálou expozici a přednáškovou síň. Návštěva není jen výpravou za známým příběhem Gabčíka a Kubiše. Připomíná také méně známé účastníky odboje, pravoslavné duchovní a síť lidí, bez jejichž pomoci by ukrytí parašutistů nebylo možné.
Od operace Anthropoid k poslednímu úkrytu
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se odehrál 27. května 1942 v pražské Libni. Když se Gabčíkovi v rozhodující chvíli zasekl samopal Sten, použil Jan Kubiš speciálně upravenou bombu. Heydrich na následky zranění zemřel 4. června.
Po útoku poskytli pravoslavní duchovní parašutistům úkryt v kryptě chrámu. Od 28. května do 18. června 1942 zde strávili 21 nocí. Kromě Jana Kubiše a Josefa Gabčíka z výsadku Anthropoid se ukrývali Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Bublík.
Odhalení úkrytu napomohla zrada parašutisty Karla Čurdy, který se 16. června přihlásil na gestapu a prozradil jména atentátníků i jejich spolupracovníků. O dva dny později obklíčily chrám německé jednotky. Podle údajů turistického portálu Prahy jich bylo zhruba 750.
Rozdělený boj v chrámu a kryptě
Útok nezačal v podzemí, ale v samotném kostele. Na kůru se bránili Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík. Po vyčerpání možností a těžkém zranění boj skončil jejich smrtí. Další čtyři parašutisté – Josef Gabčík, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý – pokračovali v obraně krypty.
Nacisté se pokoušeli obránce přimět ke kapitulaci střelbou, granáty i nasvícením malého okénka. Do krypty také vháněli vodu. Výzkum provedený v letech 2017 a 2019 později odhalil odvodňovací kanálky, které pomáhají vysvětlit, proč voda nestoupala tak rychle, jak útočníci očekávali. Větrací otvor napojený na komín byl navíc později rozšířen do velikosti průlezné pro člověka. Jeho přesný účel i doba rozšíření však zůstávají předmětem odborných interpretací; nelze s jistotou tvrdit, že šlo o připravovanou únikovou cestu.
Expozice, která dává příběhu širší kontext
Současná expozice byla otevřena v červnu 2022 u příležitosti 80. výročí posledního boje. Provádí návštěvníka obdobím od Mnichovské dohody přes vznik Protektorátu Čechy a Morava a Heydrichův nástup až k přípravě a provedení operace Anthropoid.
Výrazným prvkem jsou životně velké kovové siluety všech sedmi parašutistů. Umožňují porovnat jejich výšku s vlastní postavou a zároveň připomínají, že muži nebyli jedinou skupinou v úkrytu: instalace rozlišuje ty, kteří bojovali v horní části kostela, od čtveřice obránců krypty. Expozice se věnuje také sokolskému odboji a pravoslavným duchovním, zejména biskupu Gorazdovi, kaplanovi Vladimíru Petřekovi, faráři Václavu Čiklovi a předsedovi církevní obce Janu Sonnevendovi.
Po odhalení úkrytu byli představitelé církve zatčeni a později popraveni. Pravoslavná církev byla v září 1942 zakázána. I tento rozměr je důležitý: příběh památníku není pouze vojenskou epizodou, ale také svědectvím o ceně, kterou za pomoc odboji zaplatili duchovní a další spolupracovníci.
Pietní krypta a praktické informace
Samotná krypta tvoří závěr návštěvy. V jejím prostoru jsou busty všech sedmi parašutistů s jejich životopisy, jejichž autorem je akademický sochař Milan Benda. Zachované místo působí střídmě a stísněně – právě díky tomu návštěvník lépe vnímá rozdíl mezi dnešním klidem a dramatem, které se zde odehrálo.
Kostel s kryptou, terasou a vstupním schodištěm je národní kulturní památkou. Chrám a památník však mají odlišné správce, takže návštěva krypty automaticky neznamená prohlídku interiéru kostela.
Památník v Resslově ulici 9a v Praze 2 spravuje Vojenský historický ústav Praha. Podle aktuálních údajů bývá otevřen od úterý do neděle, vstup je zdarma a kapacita je omezená. Z Karlova náměstí je místo snadno dostupné pěšky i tramvají. Protože jde především o pietní prostor, je namístě počítat s tichou a respektující návštěvou. Každý rok 18. června se zde koná vzpomínková akce; tento den je od roku 2018 také Významným dnem České republiky jako Den hrdinů druhého odboje.