Výrazný vrch uprostřed rovinaté krajiny
Kunětická hora vystupuje z rovinatého Pardubicka jako nepřehlédnutelný přírodní orientační bod. Vrchol dosahuje nadmořské výšky 307 metrů a okolní terén převyšuje o více než 80 metrů. Na první pohled zaujme především hrad, přírodní hodnota kopce je však neméně zajímavá.
Chráněné území leží v katastru obce Ráby a má rozlohu 27,25 hektaru. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 2014. Spolu s evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 chrání pestrou mozaiku stanovišť, která se na Kunětické hoře po staletí utvářela působením přírody i člověka.
Staré sady jsou domovem vzácného brouka
Nejcennější část přírodního příběhu Kunětické hory se odehrává v dutinách starých stromů. Především na jižním a jihozápadním úpatí rostou staré ovocné dřeviny, mezi nimi zejména třešně. Právě jejich dutiny mohou nabídnout vhodné prostředí pro druhy hmyzu, které jinde z krajiny rychle mizí.
Nejvýznamnějším obyvatelem je páchník hnědý, silně ohrožený brouk a zároveň evropsky významný druh. Jeho larvy potřebují trouchnivějící dřevo uvnitř dutých stromů. Strom, který by mohl být z běžného hospodářského pohledu považován za starý nebo poškozený, má proto pro ochranu přírody mimořádnou cenu.
Pro páchníka i další saproxylické bezobratlé je důležité ponechávat duté stromy, torza a odumírající dřevo na místě. Nevhodné je také odstraňování trouchu z dutin nebo chemické ošetřování stromů. Kunětická hora tak připomíná, že biologicky cenná nemusí být jen kvetoucí louka, ale také strom, který už pomalu dožívá.
Suché trávníky, skály a doupné stromy
Ochrana se neomezuje pouze na sady. Přírodní památka zahrnuje také suché trávníky, skalní útvary a porosty starých doupných stromů. Tato rozmanitost vytváří podmínky pro výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů, ptáků, drobných savců i teplomilných druhů vázaných na sušší stanoviště.
Celý vrch je významnou entomologickou lokalitou. Kromě páchníka zde mají svůj význam také další druhy spojené se starými ovocnými stromy a odumírajícím dřevem. Při procházce proto stojí za to vnímat nejen výhledy a hradní siluetu, ale i méně nápadné detaily: staré kmeny, skalní místa nebo mozaiku trávníků a náletových porostů.
Od sadů k hradu Kunětická hora
Přírodní a kulturní dědictví se zde přirozeně prolíná. Od parkoviště pod hradem vede přístupová cesta do kopce, podél níž se střídají lesní partie, sady a další části chráněného území. Na vrcholu čeká státní hrad Kunětická hora, jehož první hradní fáze vznikla patrně na přelomu 13. a 14. století. Nový hrad začal od roku 1421 budovat Diviš Bořek z Miletínka a výraznými přestavbami prošel za Pernštejnů.
Po požáru v roce 1645 hrad chátral. Ve 20. století se dočkal obnovy, s níž je spojeno také jméno architekta Dušana Jurkoviče. Dnes tak návštěva nabízí dvojí pohled na jednu krajinu: z hradních vyhlídek se otevírá široký obraz Pardubicka, zatímco pod kopcem lze sledovat drobnější a skrytější svět starých stromů a chráněných stanovišť.
Jak se chovat během návštěvy
Parkoviště leží přibližně 700 metrů od hradní brány. Přístupová asfaltová cesta stoupá a místy dosahuje sklonu až 13 procent. V hlavní sezoně může cestu zpříjemnit výletní vláček, jeho provoz se však může měnit. Do vnějšího areálu a na nádvoří mohou psi pouze na vodítku; na prohlídkové okruhy zvířata běžně nesmějí.
V celém areálu platí zákaz jízdy na kole, jízdní kolo je možné pouze vést. Při pohybu přírodní památkou je vhodné držet se vymezených cest, nerušit živočichy, nepoškozovat stromy ani skály a neodnášet rostliny nebo kusy dřeva. Právě ohleduplnost návštěvníků pomáhá uchovat místo, kde se historie hradu setkává s živou a překvapivě pestrou přírodou.