Nejstarší části Kunštátu nejsou na první pohled tolik vidět. Dnešní zámek totiž vyrostl z původního středověkého hradu, jehož nejstarší prokazatelná stavební fáze spadá podle stavebněhistorického průzkumu do let 1264 až 1266. Právě proto se Kunštát řadí mezi nejstarší kamenná šlechtická sídla na Moravě. Přesnější než absolutní označení „nejstarší“ je však mluvit o jednom z nejstarších dochovaných sídel tohoto typu.
První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279. Hrad založili páni z Kunštátu jako své rodové sídlo a jeho dějiny se později propojily s významnou postavou českých dějin. Z kunštátského rodu pocházel Jiří z Kunštátu a Poděbrad, český král v letech 1458 až 1471 a jediný český panovník z řad šlechty.
Od středověkého hradu k pohodlnému zámku
Kunštát dobře ukazuje, jak se šlechtická sídla v průběhu staletí proměňovala. Páni z Kunštátu drželi panství do roku 1521. O několik desetiletí později, ve 30. až 50. letech 16. století, nechali Jan Černčický z Kácova a jeho synové Arnošt a Vilém původní hrad přestavět na renesanční zámek.
Další výraznou proměnu přinesli Lambergové, kteří panství získali roku 1678 a zahájili rozsáhlou barokní přestavbu. Na přelomu 18. a 19. století následovaly klasicistní úpravy za Honrichsů z Wolfswarffenu. Ti Kunštát vlastnili až do roku 1901. Posledními šlechtickými majiteli byli Coudenhove-Honrichsové, jejichž držení skončilo v roce 1945. Zámek byl poté zestátněn a dnes o něj pečuje Národní památkový ústav.
Co se ukrývá pod pozdějšími vrstvami
Největší kouzlo Kunštátu spočívá v tom, že návštěvník neprochází jen reprezentativním zámkem, ale také stavebním dokumentem starým více než sedm století. Ve hmotě dnešní budovy se dochoval středověký hradní palác a průzkumy odhalily také gotické nástěnné malby. Jejich obnova byla dokončena v první polovině roku 2017 a část těchto výjevů je nyní přístupná veřejnosti.
Výběrový okruh nazvaný Hrad se zaměřuje právě na nejstarší vývoj sídla, jeho majetkové proměny a výsledky stavebněhistorického průzkumu. Další prohlídky představují reprezentační prostory jižního křídla, historické a renesanční části, Rytířský sál nebo příběh rodu pánů z Kunštátu.
S místem souvisí také označení „kolébka sjednocené Evropy“. Připomíná mírový projekt Jiřího z Poděbrad, jehož poselství v letech 1465 až 1467 putovalo po evropských zemích. Kunštát tak není jen zastávkou za architekturou, ale i místem, kde se dotýkají regionální dějiny vysoké evropské politiky.
Psí hřbitov v zámeckém parku
Neobvyklou památku najdou návštěvníci mimo hlavní budovu, v zámeckém parku. Psí hřbitov vznikl na konci 19. století, přibližně kolem roku 1890, a patří k nejzachovalejším památkám svého druhu na Moravě. Je připomínkou vztahu šlechtických rodin k jejich zvířecím společníkům a zároveň velmi osobním detailem v jinak monumentálním areálu.
Podle odborného materiálu Národního památkového ústavu je zde nepravidelně rozmístěno 16 drobných pomníčků. Dvanáct z nich má stále čitelná jména a letopočty. Za prvního pohřbeného psa bývá uváděn Lux z roku 1890. Místo nepůsobí okázale; právě jeho klid a drobné kamenné náhrobky nabízejí jiný pohled na každodennost někdejších majitelů zámku.
Výlet do Kunštátu
Zámek stojí na adrese Zámecká 1 v Kunštátu v Jihomoravském kraji. Prohlídkové okruhy se otevírají podle sezony, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální provoz a případnou kapacitu prohlídek. Základní návštěvní nabídku obvykle doplňuje okruh věnovaný hradu a nejstarším dějinám sídla.
Neplacené parkoviště leží přibližně 500 metrů od zámku, odkud vede k areálu krátká pěší cesta. Psi mohou do venkovních částí pouze na vodítku, do interiérů však vstup nemají. V parku je zakázána také jízda na kolech a koloběžkách. Kunštát je tak vhodný pro návštěvníky, kteří chtějí během jediného výletu spojit architekturu, historii českého království, proměny šlechtického sídla i tiché místo, jaké se u hradů a zámků nevidí každý den.