Mohutná hranolová věž, silné zdivo a neobvyklý systém schodišť a chodeb uvnitř stěn prozrazují, že kostel svatého Bartoloměje v Kyjích není obyčejnou pražskou venkovskou stavbou. Jednolodní románský kostel s pravoúhlým presbytářem vznikl nejpozději v polovině 13. století a dodnes si uchovává řadu původních konstrukcí.
Stavba stojí v místech, která byla spojována s biskupským dvorem. Právě tato souvislost pomáhá vysvětlit její mohutnost i architektonickou výjimečnost. Kostel má obdélnou loď, tribunu a věž umístěnou v ose západního průčelí. Přestože dnešní interiér i vnější podoba nesou výraznou stopu pozdějších úprav, ve věži a ve zdivu lze stále vnímat středověký charakter.
Stavitel není jistý, stáří ano
O založení kostela se v minulosti často hovořilo v souvislosti s pražským biskupem Janem II. z Dražic, který působil v letech 1226 až 1236. Tento výklad však nelze pokládat za bezpečně doložený. Současnější hodnocení klade vznik stavby spíše do období mezi roky 1236 a 1258, konkrétního stavebníka ale neurčuje.
Ve hře mohli být pražští biskupové Bernard, Mikuláš z Újezda a Riesenburka nebo Jan III. z Dražic. Ani u těchto jmen však nejde o jistě potvrzené zakladatele. Starší písemná zpráva o lokalitě a biskupském dvoře pochází nejspíše z roku 1289, samotný kostel je poprvé písemně doložen roku 1306. Je možné, že původně měl jiné zasvěcení a svatý Bartoloměj se jeho patronem stal až později.
Malby, které přežily zabílení
Nejstarší výtvarnou vrstvou v kostele je pozdně románská kompozice Ukřižování na východní stěně presbytáře. Vznikla pravděpodobně v 50. letech 13. století. Na ni postupně navázaly gotické nástěnné malby, jejichž tvorba probíhala ve 13. a 14. století.
V presbytáři se objevují postavy biskupů Tobiáše z Bechyně, pravděpodobně Jana IV. z Dražic a Arnošta z Pardubic. Zobrazeni jsou také svatý Jan Evangelista a svatý Jakub. Pozoruhodným výjevem je Pozdvižení svaté Maří Magdalény, vytvořené v rozmezí let 1344 až 1366. Další etapa výzdoby přišla roku 1579, kdy byla znovu vymalována klenba a jižní stěna presbytáře. Tehdy se zde objevili evangelisté a svatý Tomáš.
Malby přitom dlouho nebyly samozřejmou součástí návštěvnického zážitku. Při úpravách v 19. století byly objevené gotické fresky nevhodně zabíleny. K jejich odkrytí a restaurování došlo až v roce 1988. Právě díky tomu dnes kostel názorně ukazuje, jak se na jednom místě vrství dějiny umění od románského období přes gotiku a renesanci až po baroko.
Barokní oltář a obraz od Hellicha
Současný vzhled interiéru doplňuje barokní vybavení. Nový hlavní oltář vznikl roku 1736 a jeho obraz svatého Bartoloměje vytvořil původně neznámý autor. Ve druhé polovině 19. století jej přemaloval Josef Vojtěch Hellich. Z původního oltáře se dochovalo také sousoší Nejsvětější Trojice a další části umístěné v kostele.
Starší je obraz Narození Páně z roku 1655, který byl určen pro boční oltář na epištolní straně. Podle kroniky Prahy 14 jej namaloval Jan Jakub Steinfels. Klenby lodi a presbytáře zdobí také fresky s legendou o svatém Bartoloměji od Josefa a Václava Kramolínů.
Areál, který stojí za pozornost
Kostel není památkou osamocenou v prostoru. Chráněn je celý areál s barokní márnicí neboli kostnicí, výklenkovou kaplí Kalvárie, ohradní zdí se třemi branami a přilehlými pozemky. Ke kostelu patří také fara připomínaná už ve 14. století, dnešní budova však pochází z 18. století. V areálu se dochoval rovněž zvon z roku 1548 s reliéfy svatého Petra a svatého Vojtěcha. Podle farních materiálů jde o jediný původní dodnes zachovaný kyjský zvon.
Výrazných proměn se kostel dočkal v 19. století. V 60. letech k němu přibyla malá předsíň, románská věž byla zvýšena o jedno patro a odstraněno bylo její dřevěné podsebití. Celková oprava objektu pak probíhala v letech 1973 až 1989.
Kostel najdete na adrese Prelátská 12/10 v Praze-Kyjích. Pravidelně se zde konají bohoslužby, včetně nedělní mše v 10 hodin a dětské mše v 11.30; aktuální rozpis je vhodné před návštěvou ověřit u farnosti. Stálá návštěvní doba ani pravidelné prohlídky nejsou uváděny, proto je pro samostatnou prohlídku interiéru nejlepší domluvit se předem. Kostel navíc není bezbariérově přístupný. I při návštěvě bohoslužby však stojí za to vnímat, jak se v jediném pražském areálu setkává románská architektura, gotické malířství, renesanční zásahy i barokní zbožnost.