Křížový vrch nabízí na Adršpach trochu jiný pohled, než jaký známe z hlavního skalního města. Z jeho vrcholové plošiny se otevírá panorama západní části Adršpašských skal, Starozámeckého vrchu, skalní věže Maják a za dobré viditelnosti také východních Krkonoš se Sněžkou. Přitom jde o výlet mimo placený okruh skalního města.
Kopec dosahuje nadmořské výšky 667 metrů a leží naproti skalnímu městu v katastru Dolního Adršpachu. Nejčastější přístup vede od vstupu do Adršpašských skal po žluté turistické značce. Ke Křížovému vrchu je to přibližně dva kilometry, ovšem krátká vzdálenost neznamená úplně nenáročnou procházku.
Výstup mezi pískovcovými věžemi
Závěrečná část trasy stoupá po kamenných schodech, dřevěných stupních a žebřících. Cesta je místy strmá a za deště, námrazy nebo sněhu mohou být její hladké povrchy kluzké. Pevná obuv je proto důležitější než rychlé tempo. Trasa není vhodná pro kočárky ani pro návštěvníky s výrazně omezenou pohyblivostí.
Samotný vrchol je součástí přírodní rezervace Křížová cesta, vyhlášené v roce 1956. Chráněné území zaujímá téměř třináct hektarů a zachovává pozůstatek původně rozsáhlejší pískovcové plošiny v Polické pánvi. Skalní reliéf zde není jen kulisou vyhlídky. Tvoří ho několik výrazných pásem, která odděluje kaňonovitá Centrální rokle. Na západním a severozápadním okraji se skály spojují v útvar zvaný Štít, jehož stěny se rozpadají do izolovaných věží vysokých až čtyřicet metrů.
Křížová cesta vytesaná do skal
Největší zvláštností výstupu je křížová cesta zasazená přímo do pískovcového terénu. Má čtrnáct zastavení. Litinové reliéfy jsou umístěny v nikách vytesaných ve skalách, takže se sakrální památka přirozeně prolíná s dramatickým prostředím skalních stěn, schodů a úzkých průchodů.
Místní poutní tradice je starší než dnešní podoba zastavení. Dochované litinové reliéfy se podle památkového popisu datují do druhé poloviny 19. století, zatímco ve skalách zůstaly i starší niky a další prvky připomínající předchozí podobu cesty. Výstup tak není jen cestou k vyhlídce, ale také připomínkou toho, jak se v minulosti putovalo krajinou mezi okolím adršpašského zámku, Hrnčířským údolím, Zdoňovem a slezským Frýdlantem, dnešním polským Mieroszówem.
Křížová cesta končí na malé panoramatické plošině. Na jejím okraji stojí železný kříž z roku 1857 na pískovcovém podstavci, který zdobí plastiky svaté Anny, svatého Josefa a svatého Jana Nepomuckého. Přibližně dvě stě metrů od úpatí cesty lze narazit také na sochu svatého Václava, zřízenou podle regionálních pramenů roku 1802.
Suché skály, borovice a výhledy
Křížový vrch se od vlhkých a chladných roklí sousedního skalního města liší slunným a suchým prostředím. Na chudých pískovcových půdách se dochovaly reliktní borové porosty a rostou zde například borůvky, brusinky, vřes nebo metlička křivolaká. Členité skály poskytují útočiště také ptákům. V lokalitě pravidelně hnízdí mimo jiné kriticky ohrožený sokol stěhovavý, a návštěvníci by proto měli zůstávat na značené trase a respektovat případná omezení.
Vrcholová vyhlídka je zajímavá v různých částech roku i dne. Ráno může být skalní město zahalené stíny, zatímco jižně orientované stěny se rychle prohřívají. Za jasného počasí lze sledovat nejen Maják a Starozámecký vrch, ale i širší okolí Trutnovska směrem ke Zdoňovu a hřeben východních Krkonoš.
Prakticky na cestu
Samotný Křížový vrch leží mimo placený prohlídkový okruh Adršpašských skal a podle turistických informací se za výstup neplatí vstupné. Pokud přijedete autem, je však potřeba předem ověřit aktuální podmínky parkování. Obec Adršpach uvádí povinnou rezervaci míst na obecních parkovištích; to se týká především parkování a návštěvy skalního města, nikoli automaticky výstupu na Křížový vrch.
Přístupnost schodů, žebříků a vyhlídky se může měnit kvůli počasí, údržbě nebo ochraně přírody. Před cestou je proto rozumné ověřit stav trasy v informačním centru či u obce. Kdo si chce výlet prodloužit, může Křížový vrch zařadit do delší trasy přes Zdoňov a Hrnčířské údolí. I jako samostatný výlet však nabízí pozoruhodnou kombinaci skalní krajiny, historie a výhledů, která se od hlavního adršpašského okruhu příjemně liší.