Obnovená kolonáda, upravená pitná síň a výletní trasy, které z lázeňského parku míří do jizerskohorské krajiny. Lázně Libverda nejsou jen místem léčebných pobytů. Historický areál pod severními svahy hor je zároveň pozoruhodným výletním cílem, kde se dá během jediného dne spojit architektura, ochutnávka minerální vody, wellness i túra za výhledy.
Kolonáda se vrací do života
Nejvýraznější novinkou roku 2026 je obnova centrální části lázní. Rekonstrukce se dotkla kolonády, budovy původního bazénu, Clam-Gallasova paláce, Servitutu s pitnou síní i oplatkárny. Z někdejšího bazénu vzniklo moderní wellness centrum a v obnovené pitné síni Kristiánova pramene přibylo nové pítko. Pro celoroční provoz byla doplněna také vyhřívaná podlaha.
Proměna areálu pokračuje i venku. Plánují se nové chodníky v délce přibližně 2,5 kilometru, výsadba zeleně, jezírko u Villy Friedland a bylinková zahrádka. Obnovou prochází také Depandance Haná, která má získat vyšší standard, balkony a výtah. Při zahájení 645. lázeňské sezony 24. května 2026 se tak Libverda představila jako místo, které svou historickou podobu neopouští, ale postupně ji přizpůsobuje současným návštěvníkům.
Od středověké „Boží vody“ k hlubinným vrtům
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy se v urbáři frýdlantského panství objevuje název Lybenwerde. Zvěsti o účincích místní vody se šířily už na konci 14. století a pramen býval označován jako „Boží voda“. Od konce 16. století se voda využívala pro hosty přijíždějící z různých částí Evropy.
Skutečný rozvoj lázní je spojen s rodem Clam-Gallasů. V 18. století nechal Kristián Filip Clam-Gallas budovat nové prameny a lázeňské stavby. V letech 1783 až 1808 vznikla řada klasicistních a empírových objektů a ke konci století také park v anglickém stylu. Lázeňský statut získala Libverda v roce 1836, dvoukřídlá kolonáda pak vyrostla v roce 1847.
Dnešní provoz už nestojí na historických vývěrech, ale na trojici vrtů nazvaných Nová Marie, Nový Kristián a Eduard. Přírodní studená minerální voda je středně mineralizovaná, uhličitá a hypotonická; podle provozovatele patří k vodám hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu a má lehce železitou chuť. Do pitné síně se přivádí voda z vrtu Nová Marie, další voda míří do vodoléčby a uhličitých koupelí. Historické názvy pramenů a současné vrty přitom není možné automaticky považovat za totožné.
Pověst o kohoutovi a slavní hosté
O původu pramene vypráví místní pověst o kohoutovi, který z něj pravidelně pil a nápadně tloustl. Kohout dodnes zdobí střechu pavilonu Eduardova zřídla a stal se symbolem obce. Jde však o legendu, nikoli doložený popis objevení minerální vody.
Libverdu navštěvovali panovníci, umělci i vědci. Mezi uváděné hosty patří císař Josef II., Alexander von Humboldt, Josef Jungmann, Franz Kafka nebo Jan Masaryk. Jistě doložený je pobyt skladatele Carla Maria von Webera v roce 1814. Místní tradice jej spojuje s inspirací pro část opery Čarostřelec, okolnosti tohoto inspiračního příběhu se však popisují různě.
Z kolonády do Jizerských hor
Po prohlídce lázeňského areálu stačí vystoupat nad obec k výletní restauraci Obří sud z roku 1931. Stavba připomínající obří dřevěný sud leží na značených pěších i cyklistických trasách a nabízí výhledy na Jizerské hory. Její provozní doba se může měnit podle sezony, proto je dobré ověřit si ji před cestou.
Pro zdatnější turisty je lákadlem Smrk, nejvyšší vrchol Jizerských hor s nadmořskou výškou 1 124 metrů. Z Lázní Libverda vede značená přibližně dvacetikilometrová trasa přes Hubertku, Kočičí kameny, Tišinu a Nebeský žebřík. Na vrcholu čeká volně přístupná rozhledna, otevřená v současné podobě od roku 2003.
Méně náročný, i když stále delší okruh po libverdských vyhlídkách spojuje Hejnice, lázně, vyhlídky Pekelské sázky, Libverdské prameny, Obří sud a přírodní park Peklo. V okolí stojí za návštěvu také bazilika v Hejnicích, Frýdlant, vodopády v údolí Černého potoka, Paličník, Ořešník nebo Singltrek pod Smrkem.
Prakticky před cestou
Lázně Libverda leží přibližně 25 kilometrů od Liberce a jsou dostupné autobusovými spoji přes Frýdlant. Veřejnost může využít wellness centrum s bazénem, kavárny i část sportovního zázemí, například minigolf, tenis, volejbal, venkovní fitpark nebo kardiostezku. Od roku 2026 je v areálu také bezplatná Fit stezka zdraví a poznání s osmi stanovišti.
Otevírací doby wellness, restaurací i jednotlivých služeb se mohou měnit. Vstup do bazénu je vhodné rezervovat předem a aktuální stav rekonstrukcí, případnou ochutnávku minerální vody či prohlídku zásobníku ověřit přímo u lázní. Libverda tak může být příjemným cílem na několik hodin i základnou pro celodenní objevování Jizerských hor.