Hrad Houska leží na místě, které jako by si o tajemství přímo říkalo. Stojí v lesnaté krajině CHKO Kokořínsko–Máchův kraj, v katastru stejnojmenné části obce Blatce, a jeho neobvyklou pověst umocňuje poloha na skalnatém ostrohu. Podle legendy se právě pod hradem nacházela průrva do podsvětí. Aby z ní nemohly pronikat zlé síly, měla být překryta hradní kaplí.
Jde samozřejmě o folklorní příběh, nikoli o historicky doloženou skutečnost. Houska je ale zajímavá i bez nadpřirozených vysvětlení. Její skutečnou hodnotu představují gotické části hradu, vzácná kaple s nástěnnými malbami, renesanční úpravy a působivá okolní krajina.
Hrad založený ve 13. století
Houska vyrostla na místě staršího dřevěného a později kamenného hradiště. Současný hrad bývá podle archeologických poznatků spojován se stavební činností Přemysla Otakara II. v první polovině 13. století, téměř ve stejné době jako nedaleký Bezděz. Přesné datování počátků stavby se v pramenech liší, jisté však je, že první písemná zmínka o predikátu „de Huska“ pochází z roku 1316.
Pod hradem se nacházel poplužní dvůr a areál postupně procházel několika stavebními etapami. Z původní gotické podoby se dochovaly například sklepy, portály, části paláce, rytířský sál, hradby a předhradí. Pozdější přestavby vtiskly Housce renesanční charakter. Nádvoří obíhají pavlače ve dvou úrovních, které dodávají hradu osobitou podobu a zároveň připomínají jeho proměnu z pevnosti v pohodlnější sídlo.
Kaple archanděla Michaela a příběhy o pekle
Nejcennějším interiérem je gotická hradní kaple archanděla Michaela. Její nástěnné malby se datují na přelom 13. a 14. století, přičemž odborná dokumentace zachycuje také pozdější vrstvy výzdoby a její fragmenty. Právě kaple se stala středobodem vyprávění o skalní bráně do pekla.
Další pověst vypráví o černém mnichovi bez tváře. Ten se má zjevovat lidem, kteří se pokoušejí hrad navštívit v noci nebo v něm přenocovat. K Housce se váže také populární teorie, podle níž hrad neměl chránit důležitou obchodní cestu, ale okolní svět před nebezpečím ukrytým uvnitř. Takové výklady patří k novodobé záhadologii, nikoli k potvrzenému účelu stavby.
Atmosféru tajemného místa dnes doplňuje návštěvnická atrakce PEKLEM. V bývalé kočárovně je vystaveno dvanáct metrů dlouhé a dva metry vysoké mechanické dílo z lipového dřeva. Ručně vyřezávané, ozvučené a pohyblivé scény představují jedenáct obrazů trestů za lidské hříchy, inspirovaných první částí Dantovy Božské komedie. Peklo se navštěvuje samostatně, mimo hlavní hradní okruh.
Od Šimonkovy obnovy k otevření veřejnosti
Významnou kapitolou dějin Housky začal rok 1924, kdy hrad koupil Josef Šimonek, prezident Škodových závodů a senátor. V letech 1928 až 1930 nechal obnovit kapli a provést celkovou rekonstrukci. Rodina poté Housku využívala jako letní a reprezentační sídlo až do roku 1939.
Za druhé světové války hrad zabrala německá armáda. Od roku 1943 zde měl být uložen depozitář židovských a zednářských knih, po roce 1950 pak v areálu fungoval archiv Státní knihovny v Klementinu. Po restitucích se Houska vrátila původním majitelům a od roku 1999 je přístupná široké veřejnosti. Dnes se zde konají prohlídky, kulturní akce, jarmarky, šermířská a řemeslná vystoupení i svatební obřady.
Výlet na Housku v krajině Kokořínska
Hrad je vhodným cílem pro pěší i cyklistický výlet. Okolí nabízí pískovcové skály, lesy, rybníky, mokřady a výhledy typické pro Kokořínsko a Máchův kraj. Výlet lze spojit například s trasou ke skalním útvarům a Jestřebickým pokličkám, případně pokračovat k Lobči, Dokským rybníkům nebo Máchovu jezeru.
Autem se dá dojet zhruba 700 metrů od hradu na parkoviště; odtud vede k bráně pohodlná cesta dlouhá přibližně deset minut. Veřejná doprava je omezená a vlak v místě nestaví. Prohlídky hradu začínají každou celou hodinu a probíhají s průvodcem. Pro sezonu 2026 hrad uvádí také novou hru pro děti a stezku v okolí. Před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu, vstupné i případné změny provozu přímo u správy hradu.