Na místě, kde se dnes pohybuje kyvadlo letenského metronomu, stával monumentální Stalinův pomník. Odhalen byl v roce 1955, ale už o sedm let později zmizel při odstřelu. V roce 1991 se na jeho místě objevil téměř pětadvacet metrů vysoký metronom Vratislava Karla Nováka. Jeho pohyb připomíná plynutí času, proměnlivost dějin i nutnost neopakovat jejich tragické kapitoly.
Právě tím je Letenská pláň a na ni navazující Letenské sady pozoruhodné. Na poměrně malém území se zde vrství příběhy od barokních obranných struktur přes průmyslový optimismus 19. století až po současnou kulturu a skateboarding. Přirozená procházka vede od západního okraje směrem k východu a nabízí nejen památky, ale také výhledy na Vltavu, pražské mosty a historické centrum.
Vila s výhledem a příběhem prvního premiéra
Na okraji pláně, už v prostoru Hradčan a Prahy 1, stojí Kramářova vila. Pro Karla Kramáře a jeho manželku Naděždu ji v letech 1911 až 1915 navrhl vídeňský architekt Friedrich Ohmann. Stavba spojuje novobarokní a secesní prvky se symbolistními detaily a uvnitř překvapí rozsahem i vybavením. Přibližně 700 metrů čtverečních ukrývá 56 místností, několik salonů, jídelny, hostinské pokoje i kulečníkový sál. Nechyběl domácí výtah ani centrální teplovzdušné vytápění.
Podobu interiérů výrazně ovlivnila Naděžda Kramářová, původem z Ruska. Výzdoba proto pracuje s ruskými a byzantskými motivy, které souvisely také s Kramářovou všeslovanskou orientací. Manželé si však své nové sídlo dlouho neužívali. Karel Kramář byl v květnu 1915 zatčen a ve Vídni odsouzen za velezradu k trestu smrti. Po amnestii se v roce 1917 vrátil.
Vila dnes slouží jako oficiální rezidence předsedy vlády a běžně není volně přístupná. Veřejnost se do ní dostává při dnech otevřených dveří nebo zvláštních prohlídkách. Pokud se chystáte právě kvůli vile, vyplatí se před cestou ověřit aktuální termíny a podmínky u Úřadu vlády.
Hanavský pavilon: průmysl, který se stal památkou
Jedním z nejpůsobivějších míst na hraně letenského svahu je Hanavský pavilon. Vznikl pro Zemskou jubilejní výstavu v Praze roku 1891 jako reprezentativní stánek Komárovských železáren knížete Viléma Hanavského. Jeho hlavním exponátem se nakonec stala samotná stavba: kombinace litiny, zdiva a skla doplněná bohatou novobarokní a eklektickou výzdobou.
Hanavský pavilon kníže ještě před koncem výstavy daroval Praze. Po rozebrání byl znovu sestaven v Letenských sadech, kde nejprve poskytoval návštěvníkům přístřeší a později se proměnil ve vyhlídkovou restauraci. Přesné datum jeho přemístění se v pramenech liší, jisté však je, že na novém místě se stal jednou z výrazných dominant parku.
Z terasy se otevírá pohled na Vltavu, mosty, Staré Město i část Malé Strany. Pavilon dnes funguje jako restaurace, ale stojí za to vnímat ho také jako technickou a architektonickou památku, která ukazuje sebevědomí průmyslové Prahy konce 19. století.
Lanovka, tramvaj a místa, která zmizela
Letná byla kdysi také laboratoří moderní dopravy. Dne 31. května 1891 zahájila provoz první pražská lanovka. Spojovala nábřeží u dnešní Revoluční třídy s horní částí Letné a poslední cestující svezla v roce 1916. Na jejím tělese později několik let fungoval pohyblivý chodník, tedy raná obdoba eskalátoru.
U horní stanice navazovala Křižíkova elektrická dráha. První pražská elektrická tramvaj vyjela 18. července 1891 zásluhou Františka Křižíka a vedla přes Oveneckou ulici ke Stromovce a výstavišti. Trať měřila 766 metrů a měla především výstavní a demonstrační význam. Pravidelný provoz skončil na přelomu 19. a 20. století, koleje následně zmizely. Její začátek dnes připomíná pamětní prvek v Letenských sadech poblíž kolotoče.
Další zaniklou kapitolou je Letenská studentská kolonie, známá jako Kolonka. Vznikla na počátku 20. let minulého století z iniciativy vysokoškolských studentů a nabízela levné bydlení především sociálně slabším. Budovala se svépomocí a fungovala po několik desetiletí. Podle sekundárních a vzpomínkových materiálů zanikla přibližně kolem roku 1979; přesné okolnosti by si zasloužily další archivní dohledání.
Metronom, kolotoč a Letná dnes
Prostor pod metronomem je dnes jedním z nejznámějších míst pražské skateboardové scény. Konají se zde setkání, koncerty, projekce a další program venkovního kulturního centra Stalin Letná. Samotné kyvadlo se pohybuje v oblouku 60 stupňů a pohání je zařízení ukryté v základně. Na noc se automaticky vypíná, takže jeho provoz se může měnit podle sezony.
Rodiny mohou procházku doplnit návštěvou Letenského kolotoče naproti Národnímu technickému muzeu. Dřevěný novorenesanční pavilon vznikl pravděpodobně pro sezonu 1892 a na Letnou byl přemístěn o dva roky později. Uvnitř se točí 18 koní potažených pravou koňskou kůží a několik autíček. Po opravě dokončené v roce 2022 zůstává sezonní atrakcí.
V okolí stojí také Národní technické muzeum, Národní zemědělské muzeum a Letenský zámeček. Promenádní aleje lze prodloužit až do Stromovky nebo k Výstavišti. Celá trasa tak může trvat hodinu a půl až dvě hodiny, ale snadno se protáhne podle toho, kolik času věnujete vyhlídkám, muzeím či posezení. K metronomu vedou schody a příkrá rampa, pohodlnější bezbariérový přístup je po asfaltové trase pod plošinou.