Libeňský zámek stojí na místě starší gotické tvrze a připomíná dobu, kdy dnešní pražská čtvrť měla vlastní venkovské jádro. Právě odtud začne v neděli 7. února 2027 komentovaná procházka Libeňskými zákoutími. Sraz je naplánován na 10 hodin před zámkem. Dostupný popis akce neuvádí přesnou trasu ani jednotlivé zastávky, procházka ale může být příležitostí podívat se na Libeň jako na místo, kde se v těsném sousedství potkávají různé vrstvy historie.
Od tvrze k rokokovému zámku
Osada Libeň je doložena už roku 1363. Zámek, který dnes známe v rokokové podobě, získal svou současnou tvář při přestavbě v letech 1769 až 1770. Návrh tehdy připravil Jan Josef Prachner. Stavba je tak svědkem proměny sídla, jehož počátky sahají hlouběji do minulosti, než by napovídal jeho elegantní vzhled.
Význam zámku nebyl pouze místní. Dne 25. června 1608 zde Rudolf II. a Matyáš uzavřeli takzvaný Libeňský mír. O několik desetiletí později, po koupi zámku Starým Městem pražským v roce 1662, sloužil také jako letní sídlo pražských purkmistrů. Dnes v něm sídlí Úřad městské části Praha 8. Památka tedy zůstává součástí každodenního života čtvrti, nejen připomínkou vzdálených událostí.
Zlomový okamžik v dějinách Libně
Další důležitý mezník nastal 12. září 1901. Právě v libeňském zámku bylo slavnostně vyhlášeno připojení Libně k Praze. Z osady s vlastním historickým zázemím se stala součást rychle se měnící metropole. Při poznávání čtvrti je proto zajímavé vnímat, jak se někdejší samostatný svět začlenil do města, aniž by všechny jeho starší stopy zmizely.
Okolí zámku ukazuje, že příběh Libně nelze zúžit jen na průmyslovou minulost. K areálu přiléhají Thomayerovy sady, které mají rozlohu přes pět hektarů. Jejich části se liší stářím i charakterem a veřejným městským sadem se staly na přelomu 19. a 20. století podle návrhu zahradního architekta Františka Thomayera. V parku je naučná stezka s dvaceti zastaveními věnovanými mimo jiné historii, přírodě a místním památkám.
Rokytka a památka na mlynářskou minulost
Pod zámkem, u Rokytky, stojí Velký neboli Löwitův mlýn. První zmínka o něm pochází z roku 1595 a areál je dnes kulturní památkou. Jeho provoz skončil poté, co regulace Vltavy vedla k vysušení mlýnského ramene. Budova tak připomíná dobu, kdy vodní tok a hospodářské využití krajiny měly v životě Libně jinou roli než dnes.
Areál mlýna v současnosti funguje také jako kulturní prostor s knihovnou a kavárnou. Jeho aktuální provoz je však vhodné ověřit před případnou návštěvou. Zámek, sady a mlýn tvoří zajímavé historické zázemí této části Libně, nelze ale předem říci, zda budou všechny tyto body součástí programu únorové procházky.
Co vědět před procházkou
Podle zveřejněných údajů se akce koná v neděli 7. února 2027 od 10 hodin a vstupné je uvedeno ve výši 220 korun. Před cestou je rozumné ověřit u pořadatele, zda se nezměnil termín, cena, dostupnost vstupenek nebo místo srazu. Popis neupřesňuje délku vycházky ani její trasu. Jistým výchozím bodem je Libeňský zámek; jeho okolí pak nabízí příběh čtvrti, která se proměnila z historické osady v součást Prahy, ale své starší vrstvy si uchovala v podobě staveb, parku i někdejšího mlýna.