Jen málokteré české sídlo spojuje tak výrazně aristokratickou reprezentaci, zahradní umění a příběh vědy jako zámek v Libochovicích. Na levém břehu Ohře se tu dochoval rozsáhlý raně barokní areál, jehož součástí nejsou jen sály a kaple, ale také francouzská zahrada, přírodně krajinářský park a připomínka Jana Evangelisty Purkyně.
Od tvrze k reprezentativnímu paláci
Libochovický zámek vyrostl na místě starší gotické tvrze. V letech 1560 až 1564 ji Jan z Lobkowicz proměnil v jednopatrové renesanční sídlo. Jeho dnešní podoba je však především výsledkem pozdější přestavby, kterou po získání panství od Šternberků zahájil Gundakar Dietrichstein.
V letech 1682 až 1690 vzniklo rozsáhlé barokní sídlo podle návrhu italského stavitele Antonia della Porty. Stavba patří k nejvýznamnějším raně barokním realizacím v Čechách. Už samotný průchod areálem ukazuje, jak důležitá byla pro tehdejší šlechtu nejen obytná funkce zámku, ale také okázalost, řád a promyšlené zasazení do krajiny.
Prohlídkové interiéry připomínají několik vrstev vývoje sídla. Návštěvníci se setkávají s pozdní renesancí, barokem, rokokem i vybavením z 19. století. Pozornost přitahují například gobelíny, kachlová kamna, sklo, porcelán a obrazy.
Zahrada, která se v čase proměňovala
Okrasná zahrada u zámku byla založena nejpozději v roce 1685. Dnes je areál tvořen kombinací francouzské zahrady a přírodně krajinářského parku. Právě toto spojení je důvodem, proč Libochovice nepůsobí jako kulisa jediné historické epochy, ale jako místo, které se v průběhu staletí přizpůsobovalo novým představám o kráse i trávení volného času.
Barokní zahrada byla založena na pravidelnosti, osách a reprezentativním dojmu. V 19. století se však část areálu proměnila podle tehdejší obliby volnějšího anglického parku. Na těchto úpravách se podílel architekt Johann Philip Joendl. Změny se netýkaly jen cest a kompozice zeleně. U zámku se budovaly a rozšiřovaly také skleníky a při některých úpravách byly využity stavební prvky ze zrušené Salmovské zahrady v Praze.
Při návštěvě tak stojí za to vnímat rozdíl mezi upravenou francouzskou částí a parkem, který působí přirozeněji. Zahrada není pouhou dekorací k zámku, ale samostatnou součástí jeho příběhu.
Rodiště významného vědce
Libochovice mají zvláštní význam také pro dějiny české vědy. Na zámku se narodil Jan Evangelista Purkyně, významný fyziolog, anatom a přírodovědec. Jeho život a dílo připomíná pamětní síň či expozice v areálu a také pomník zahrnutý mezi chráněné prvky památky.
Purkyně dává návštěvě zámku další rozměr. Vedle šlechtických rodů, stavebních proměn a zahradnického umění se tu otevírá příběh člověka, který se proslavil výzkumem lidského těla i přírodních věd. Pamětní síň je navíc přístupná i návštěvníkům se sníženou mobilitou bez asistence, stejně jako nádvoří a park.
Výlet do dolního Poohří
Zámek stojí v krajině dolního Poohří, která nabízí program i mimo jeho brány. V okolí se zvedají kuželovité vrchy Českého středohoří a na obzoru se objevuje zřícenina hradu Házmburk. Spojení řeky, historického města, zámeckého parku a výrazné krajiny dělá z Libochovic vhodný cíl pro celodenní výlet.
Areál je veden jako nemovitá kulturní památka a zámek byl podle údajů oficiálního webu 1. ledna 2002 prohlášen národní kulturní památkou. Přístupné bývají prohlídkové okruhy i zahrada s parkem, konkrétní režim se však může během sezony měnit. Interiéry jsou kvůli absenci výtahu a schodolezu dostupné pouze s doprovodem, zatímco nádvoří, park a Purkyňova pamětní síň jsou přístupnější.
Pro sezonu 2026 nabídku rozšiřuje také okruh Expedice Herberstein, který přibližuje cestovatelské a sběratelské aktivity posledních šlechtických majitelů. Zámek na adrese Náměstí 5. května 1 tak není jen zastávkou za barokní architekturou, ale místem, kde se potkávají dějiny šlechty, zahrad, vědy i krajiny kolem Ohře.