Na věži Samson se člověk ocitne přibližně 27 metrů nad zemí a pod sebou má nejen mohutný hradní areál, ale také zvlněnou krajinu Vysočiny. Právě spojení výrazné architektury, dálkových výhledů a živých pověstí dělá z Lipnického hradu v Lipnici nad Sázavou místo, které stojí za návštěvu i mimo hlavní turistické trasy.
Hrad vznikl na skalnatém návrší v nadmořské výšce kolem 620 metrů. Založili jej na počátku 14. století páni z Lichtenburka, jedna z větví mocného rodu Ronovců. Jeho poloha nebyla náhodná. Z výšiny bylo možné kontrolovat okolní krajinu, kupecké stezky i oblast tehdejšího Německého Brodu, spojenou se stříbrným hornictvím.
Od strategické pevnosti k reprezentativnímu sídlu
První přímá písemná zmínka o Lipnici pochází z počátku 14. století, kdy je uváděn její purkrabí Bernard. Ve 14. století se hrad spojil s rodem pánů z Lipé. Roku 1335 zde bratři z Lipé hostili krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla, pozdějšího císaře Karla IV. Ten v roce 1370 udělil Lipnici městská práva.
Dnešní podoba hradu je výsledkem několika proměn. Na počátku 16. století nechali Burian II. Trčka z Lípy a jeho syn Jan původní pevnost přestavět na pozdně gotickou rezidenci. Později, v roce 1561, následovaly renesanční úpravy za Thurnů. Areálu dodnes vévodí dva rozsáhlé obytné paláce – Trčkovský a Thurnovský – a dvojice výrazných věží. Vedle obranné Velké věže je to právě obytná věž Samson, jejíž ochoz patří k hlavním návštěvnickým lákadlům.
Kaple, sklepení a husitská kapitola
Za architektonicky nejcennější část hradu je považována kaple svatého Vavřince z první čtvrtiny 14. století. Její význam ale nespočívá jen ve stáří. V hradní kapli byli 6. března 1417 vysvěceni první husitští kněží. Podle historického výkladu k tomu došlo pod nátlakem Čeňka z Vartenberka na pražského světícího biskupa Heřmana Nikopolského. Lipnice se tak zapsala i do dějin náboženských otřesů pozdního středověku.
Volná prohlídka vede také do hradního muzea s archeologickou expozicí, do rozsáhlých sklepů a někdejší hodovní síně Jindřicha z Lipé. K vidění je hradní studna i různé doklady složitého stavebního vývoje. Lipnice je významnou archeologickou lokalitou a výzkumy zde pomáhají odhalovat starší podoby hradu včetně konstrukčních prvků někdejšího padacího mostu.
Tři kříže a další hradní příběhy
Historické zdi Lipnice doplňuje několik legend. Nejznámější vypráví o pokladu ukrytém pod třetím křížem. Dva kříže jsou vytesané v kamenném ostění hradní brány, třetí má být ukrytý někde v areálu. Pod ním se podle pověsti nachází tajná místnost s bohatstvím, kterou hlídá kostlivec s diamantovýma očima. Příběh patří k místní tradici, nikoli k doloženým dějinám hradu.
Další legenda hovoří o Kateřině, manželce Čeňka z Vartenberka, která měla být zazděna kvůli vztahu s Jindřichem z Dubé z nedalekého Orlíku. Pověst doplňuje historicky uváděný nález zazděného výklenku se dvěma lidskými kostrami při úpravách kaple na počátku 18. století. Ani tento nález však nepotvrzuje celý příběh. Jméno věže Samson pak podle jiné pověsti souvisí s krutým rytířem, který věznil dívky v podzemí, dokud jej jedna z obětí nepřelstila.
Hrad, který přežil válku i požár
Po třicetileté válce už se Lipnice plně nevzpamatovala. Roku 1645 ji obsadili Švédové a o rok později hrad obléhala císařská armáda. Zásadní ránu pak přinesl rozsáhlý požár 19. září 1869, při němž vyhořel hrad i většina městečka. Záchrana památky začala až v roce 1913. O jedenáct let později ji získal Klub československých turistů a od roku 1953 je ve státním majetku. Obnova a konzervace pokračují dodnes.
Návštěva hradu se dá spojit s výletem po okolí. Nedaleko se nachází Haškův hrob, Lipnický Poesiomat s poezií, haškovskou poetikou a hradními pověstmi, stejně jako zatopené lomy a Národní památník odposlechu. V roce 2026 má být součástí prohlídky také výstava dřevěných objektů Jakuba Jana Meda; termín jejího ukončení je vhodné před cestou ověřit u správy hradu.
Prohlídka probíhá volně, vlastním tempem, a základní okruh zabere přibližně hodinu. Areál má nerovné povrchy, schodiště a výstup na věž, proto se hodí pevná obuv. Aktuální otevírací dobu a případná omezení je dobré před návštěvou zkontrolovat, stejně jako provoz vyhlídky. Psi do hradu vstupovat nesmějí.