Nejzajímavější na Malém náměstí v Hradci Králové je možná to, že původně vůbec nemuselo být náměstím. Archeologické výzkumy ukázaly, že se na jeho ploše ještě ve 13. a 14. století nacházela dřevěná zástavba. Teprve po jejím postupném odstranění se prostor proměnil ve veřejné prostranství a tržiště.
Nové informace přinesly také výkopy spojené s rozšiřováním teplovodní sítě v historickém centru. V jihozápadní části Malého náměstí, před hostincem Černý kůň, probíhá archeologický dohled vedený Radkem Bláhou z Muzea východních Čech. Moderní technická stavba tak nečekaně otevírá pohled do doby, kdy město vypadalo výrazně jinak než dnes.
Pod dnešní dlažbou bývaly dřevěné stavby
Výzkumy z let 1970, 1997, 2000 a 2006 zachytily několik zahloubených objektů, někdy označovaných jako zemnice. Jejich přesná funkce není vždy jistá. Mohlo jít o sklepy nebo polosuterény nadzemních domů, případně o hospodářské a technické prostory. Každopádně dokládají, že plocha dnešního náměstí byla součástí živé městské zástavby.
Při výzkumu v jižní části náměstí v roce 1997 archeologové odkryli nejméně dva takové objekty s dřevěnými konstrukcemi. U jednoho se dochovala část stěny dlouhá přibližně šest metrů a široká 2,8 metru. Stavba byla zapuštěna asi 80 centimetrů do slínovcového podloží a keramika ze zásypu ji řadí do 13. a první poloviny 14. století.
U dalšího objektu se zachovalo roubené nároží z trámů spojovaných přeplátováním. Mezi stavbami byly patrné také stopy parcelní hranice. Nedaleko se nacházela cihlová pícka, která mohla být součástí provozního zázemí. Takové nálezy pomáhají rekonstruovat nejen půdorys starého města, ale i jeho každodenní chod.
Od městských parcel ke Koňskému trhu
Odborná rekonstrukce naznačuje, že původní dřevohlinitá zástavba mohla pokračovat od východního nároží Velkého náměstí směrem k někdejší Mýtské bráně. Mohla tedy kopírovat starší komunikaci a rozdělení městských parcel. Nejde však o dochovanou ulici v dnešním smyslu, spíše o obraz, který archeologové skládají z jednotlivých stop.
Ke konci 14. století byla část zástavby odstraněna a uvolněný prostor začal pravděpodobně sloužit jako vedlejší tržiště. V raném novověku se pro něj používalo označení Koňský trh. Dnešní podoba Malého náměstí je tak výsledkem dlouhé proměny: z obytného a hospodářského zázemí se stal prostor obchodu a veřejného setkávání.
Studny, voda a železářské řemeslo
Středověké město se neobešlo bez vlastního zásobování vodou. Na Malém náměstí byly archeologicky doloženy nejméně dvě až tři studny či cisterny. Pravděpodobně zachycovaly dešťovou vodu, která prosakovala k nepropustným vrstvám podloží. Její kvalita proto nemusela být ideální.
V západní části náměstí zanikla jedna studna nebo cisterna zřejmě už ve 14. století. Ve středu plochy se později nacházelo další vodní zařízení, které v pozdním středověku či raném novověku nahradila kašna. I tento vývoj ukazuje, jak se měnily potřeby města i podoba veřejného prostoru.
Zajímavým vodítkem k místním řemeslům je železářská struska. Objevuje se ve výplních zahloubených objektů i ve vrstvách, které zpevňovaly komunikace. Je proto pravděpodobné, že se ve 13. století v prostoru náměstí nebo v jeho bezprostředním okolí zpracovávalo železo. Přímý nález pecí ale zatím chybí, takže tuto interpretaci nelze považovat za definitivně potvrzenou.
Co prozradily odpadní jámy
O životě obyvatel vypovídají také nálezy z výzkumu zadních traktů domů čp. 116–118. V roce 1999 tam byla zkoumána středověká fekální jímka. Její výplň obsahovala kuchyňskou a stolní keramiku, kachle, menší množství skla a kovu, dřevo ze stěn, kosti domácích zvířat i rostlinné zbytky.
Takový soubor není jen směsí dávno odhozených věcí. Umožňuje odborníkům sledovat, co lidé jedli, jaké nádoby používali a jaké materiály se objevovaly v jejich domácnostech. Kožené odřezky, kovové součásti nebo zvířecí kosti zase připomínají řemesla, obchod a běžný provoz města, o kterém písemné prameny často mlčí.
Je přitom důležité rozlišovat jednotlivá místa nálezů. Některé zajímavé objevy, například dřevěné vodovodní roury, pocházejí z Velkého náměstí, nikoli nutně z aktuálních sond na Malém náměstí. Dřevěný chodník z druhé poloviny 13. století byl zase nalezen v Tomkově ulici.
Ještě starší osídlení
Aktuální výzkum upozornil také na doklady předměstského či raného osídlení, které mohou pocházet už z 10. až 11. století. Tento údaj je třeba odlišovat od podrobněji popsaných dřevěných objektů datovaných do 13. a 14. století. Pokud se starší nálezy potvrdí a podaří se je přesněji vyhodnotit, mohou posunout pohled na vývoj prostoru ještě před vznikem vrcholně středověkého města.
Hradecké návrší bylo významným hradištěm a obchodním centrem už od konce 9. století. Jako město je Hradec Králové poprvé připomínán roku 1225. Archeologie ale ukazuje, že za těmito daty se skrývá mnohem složitější proces osidlování, budování cest, parcel i veřejných ploch.
Malé náměstí jako součást procházky
Malé náměstí leží v městské památkové rezervaci a při návštěvě Hradce Králové je přirozenou součástí trasy mezi Malým a Velkým náměstím, katedrálou svatého Ducha a Bílou věží. Samotné archeologické sondy nejsou běžně přístupnou atrakcí a do výkopů ani na staveniště není možné vstupovat.
V době pokračujících prací na teplovodu se může měnit průchodnost historického centra i dopravní režim. Aktuální stav je proto vhodné ověřit před cestou. Dobrou zastávkou může být Muzeum východních Čech na Eliščině nábřeží, které záchranné výzkumy v regionu provádí a archeologické nálezy odborně spravuje.
Malé náměstí tak stojí za pozornost i bez vystavených vykopávek. Stačí vědět, že pod jeho povrchem neleží jen stavební vrstvy, ale stopy domů, práce, zásobování i jídla lidí, kteří Hradec Králové obývali před mnoha staletími.