Malý Polom patří k méně nápadným beskydským tisícovkám. Leží přímo na česko-slovenské hranici v Moravskoslezských Beskydech a podle používaného zdroje dosahuje výšky 1 060 nebo 1 061 metrů. Jeho vrchol ukrývá les, takže se sem nejde za panoramatickým výhledem. Zajímavější než samotný nejvyšší bod je okolní hřeben, atmosféra horských lesů a trasy, které propojují Horní Lomnou, Bílý Kříž, Čuboňov, Muřinkový vrch a Velký Polom.
Vrchol ukrytý mimo hlavní trasu
Na nejvyšší místo Malého Polomu nevede značená turistická cesta. Značení prochází sedlem těsně pod vrcholem, kde se nachází rozcestí červené a modré značky. Právě tady se rozhoduje, zda výlet zamíříte po hřebeni dál, nebo se vydáte zpět směrem k Horní Lomné.
Pro návštěvníka je to důležitá informace: Malý Polom není typickým cílem, k němuž dojdete po značce až na vrcholovou plošinu. Přístup na samotný bod vede po neznačeném chodníku. Vzhledem k blízkosti chráněného území je proto rozumné zůstat na vyznačených cestách a případnou zacházku dobře zvážit. Hodnota místa nespočívá v odškrtnutí vrcholové kóty, ale v celém přechodu po hraničním hřebeni.
Z Horní Lomné přes Kyčmol a Čuboňov
Nejpraktičtějším českým nástupním místem je Horní Lomná. Modrá značka odtud stoupá přes chatovou osadu Kyčmol k rozcestí Pod Malým Polomem. Odtud lze pokračovat po červené značce po hřebeni a spojit výlet s návštěvou Čuboňova a Muřinkového vrchu.
Oblíbenou možností je okruh, který vede z Horní Lomné přes Kyčmol, Pod Malým Polomem, Čuboňov a Muřinkový vrch zpět do obce. Jedna z popsaných variant měří přibližně 11,7 kilometru. Přesná náročnost i stav cesty se mohou měnit podle počasí a aktuální průchodnosti, proto je vhodné před cestou ověřit značení a podmínky na trase.
Kdo chce delší hřebenový výlet, může po červené pokračovat směrem k Velkému Polomu, Skalce a Mostům u Jablunkova. Z opačné strany se dá na hraniční hřeben nastoupit například u Bílého Kříže. Malý Polom tak funguje spíše jako součást většího putování než jako izolovaný výletní cíl.
Lesy, rašeliniště a flyšové podloží
Výrazným přírodním motivem lokality je Národní přírodní rezervace Malý Polom na slovenské straně hranice. Leží v okrese Čadca, v katastrálním území Klokočov, a je součástí CHKO Kysuce. Vyhlášena byla v roce 1981, rozkládá se na ploše 86,1 hektaru a platí v ní nejvyšší, pátý stupeň ochrany.
Rezervace chrání zachovalá lesní společenstva vyšších poloh Západních Beskyd. Rostou zde kyselé bukové lesy se smrkem, fragmenty rašelinných smrčin i přechodná rašeliniště a horská prameniště. Zdejší prostředí je domovem rostlin typických pro vlhká a chladná horská stanoviště, například rašeliníků, plavuňovitých druhů nebo rosnatky okrouhlolisté.
Krajinu podmiňuje flyšové podloží. V rezervaci se nachází také nápadná skalní hrana tvořená pískovcovými a slepencovými lavicemi. Je dlouhá přibližně 600 metrů a její výška se pohybuje zhruba od jednoho do osmi metrů. I když ji turisté nemusí vnímat jako samostatnou atrakci, dobře doplňuje obraz členitého beskydského hřebene.
Hranice, která spojuje dvě podoby Beskyd
Malý Polom připomíná, že horská krajina nekončí státní hranicí. Z české strany k němu vedou značené turistické cesty z Horní Lomné a hřebenových oblastí, zatímco jeho nejcennější chráněné přírodní partie leží na Slovensku. Při plánování je proto dobré počítat s přeshraničním charakterem výletu a respektovat pravidla ochrany přírody.
Název Polom souvisí s polomy, tedy s kalamitami, při nichž vítr nebo jiné přírodní vlivy v minulosti ničily horské lesy. Dnes tu návštěvníka čeká především klid, souvislé lesy a pocit odlehlosti. Pokud hledáte místo s výhledem a výraznou vrcholovou stavbou, Malý Polom vás možná překvapí. Jestli však chcete poznat méně okázalou tvář Beskyd a projít se po hranici mezi Českem a Slovenskem, představuje velmi dobrý cíl.