Jen málokteré místo v Česku nabízí v jediném areálu tak pestrou kombinaci historie, umění, vína a krajiny. Mělnický zámek stojí nad soutokem Labe a Vltavy, respektive nad místem, kde se do Labe vlévá také Vltavský plavební kanál. Právě z terasy zámku je vodní krajina nejpůsobivější – řeka se odtud otevírá v širokém panoramatu a dobře vynikne i význam Mělníka jako historického města na vyvýšeném místě.
Od hradu Pšova ke královskému městu
Nejstarší počátky sídla jsou spojovány s hradem Pšovem, jehož jméno odkazuje na slovanský kmen Pšovanů. Podle archeologických poznatků zde dřevěné sídlo na konci 10. století pravděpodobně nahradil kamenný hrad. Právě v tomto období se v příběhu Mělníka objevuje kněžna Emma, manželka Boleslava II. Nechala zde razit stříbrné denáry a na jejich označení Civitas Melnic se poprvé objevuje název, z něhož se vyvinulo dnešní jméno města.
Ve druhé polovině 13. století získal areál podobu gotického hradu. Mělník se postupně stal významným sídlem manželek českých panovníků a Karel IV. jej prohlásil za královské věnné město. S jeho dobou je spojován také rozvoj vinařství. Panovník nechal přivézt révu z Burgundska, což dodnes připomíná zdejší vztah k odrůdám typu Pinot noir, známým také jako Rulandské modré.
Proměny zámku a dědictví Lobkowiczů
V 16. století prošel hrad renesančními úpravami, třicetiletá válka však jeho stav výrazně zhoršila. Po roce 1646 se obnovy ujal Heřman Černín z Chudenic a na konci 17. století vzniklo mimo jiné jižní křídlo. Roku 1753 přešlo mělnické panství sňatkem Marie Ludmily Černínové s Augustem Antonínem Josefem Lobkowiczem do majetku rodu Lobkowiczů.
Lobkowiczové zámek vlastnili až do zestátnění v roce 1948. Do rodových rukou se vrátil po restituci v roce 1992. Dnešní návštěvník tak prochází nejen památkou s gotickými, renesančními a barokními vrstvami, ale také místem, jehož podoba je spojená s několika staletími šlechtické správy a kulturního života.
Interiéry plné map, obrazů a rodových příběhů
Prohlídková trasa vede reprezentačními i soukromějšími prostory. Patří k nim Velká ložnice Jiřího Kristiána, pracovna Augusta Longina, dětský pokoj, Velký sál, Rytířský sál, koncertní sál a Velká jídelna. Součástí návštěvy je také kaple svaté Ludmily, jejíž založení se pravděpodobně váže k době Alžběty Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV.
Velký sál zaujme souborem map a vedut evropských měst. Zobrazují například Paříž, Londýn, Benátky nebo Frankfurt a připomínají produkci amsterodamských dílen 17. století. V dalších místnostech se objevuje barokní nábytek, rodové portréty, zbraně a zbroj, rokokové vybavení, české sklo, delftská fajáns i porcelán ze Sèvres. Obrazovou výzdobu zastupují díla připisovaná či spojovaná s autory, jako byli Karel Škréta, Petr Brandl nebo Paolo Veronese. Kapli zdobí mimo jiné obrazy Karla Škréty, Michaela Václava Halbaxe a Petra Brandla.
Vinařství ukryté pod zámeckým nádvořím
Mělnický zámek není jen kulisou nad vinicemi. Historické sklepy mají podle provozovatele přibližně 1 500 metrů čtverečních a jejich části pocházejí z 11. a 14. století. Dnes se areál dělí na výrobní sklep, tankový sklep a sklep šumivých vín. K nejstarším prostorům patří sklep svatého Václava, kde se konají degustace.
Vinařské hospodářství Lobkowiczů se výrazně rozvíjelo od roku 1753. Bedřich Lobkowicz nechal pod nádvořím vybudovat sklep svatého Josefa a podle zkušeností z oblasti Champagne zavedl také výrobu mělnického sektu. Současná nabídka zahrnuje například vína Ludmila, muškát, Pinot Gris, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, mělnický sekt nebo Pinot noir. Rozsah produkce i možnosti degustací se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky před návštěvou.
Prakticky před návštěvou
Běžná prohlídka zámku trvá přibližně 40 minut. Podle aktuálních informací se česká prohlídka koná každou hodinu při minimálním počtu pěti osob; alternativou může být individuální návštěva s tištěným průvodcem v několika jazykových verzích. Prohlídka vinných sklepů s degustací je určena větším skupinám a vyžaduje rezervaci.
Aktuální návštěvní režim, otevírací dobu i nabídku jednotlivých služeb je dobré před cestou ověřit, protože se mohou měnit podle sezony. Zámek najdete na adrese Svatováclavská 19/16 v Mělníku. Nejlepší je vyhradit si čas nejen na interiéry a sklepy, ale také na samotnou terasu – právě z ní si člověk nejlépe uvědomí, proč se Mělník stal jednou z výrazných dominant soutoku českých řek.