Rozhledna v hustopečských mandloňových sadech není osamělou věží na okraji města. Stojí na Hustopečském starém vrchu, přibližně 300 metrů nad mořem, a nejlépe ji poznáte jako součást pěšího výletu mezi stromy a informačními zastaveními. Samotná stavba měří 17,4 metru, vyhlídková plošina je ve výšce 12,6 metru. Návštěvníkům se otevřela 31. března 2012.
Vyhlídka jako cíl procházky
K rozhledně vede naučná stezka, kterou lze absolvovat v delší, necelých devítikilometrové variantě, nebo si vybrat zkrácený okruh dlouhý přibližně pět kilometrů. Trasa tak může být samostatným výletním programem, nejen krátkou zastávkou u věže. Sedm informačních tabulí přibližuje mandloně, zdejší přírodu i krajinu, kterou cesta prochází.
Za jasného počasí se z rozhledny otevírá pohled na Pálavu a oblast Nových Mlýnů. Při mimořádně dobré dohlednosti se mohou v dálce ukázat také vrcholky Alp. Takový výhled ale závisí na aktuálních podmínkách, a proto jej nelze považovat za jistotu každé návštěvy. I bez vzdálených horských obrysů má smysl vystoupat nahoru kvůli pohledu na sady a okolní krajinu.
Mandloně s průmyslovou minulostí
Hustopečské sady připomínají také dobu, kdy se mandloně pěstovaly ve velkém. Rozsáhlejší výsadby zde začaly vznikat v roce 1949. V šedesátých letech minulého století dosahovala rozloha sadů podle města zhruba 185 hektarů a rostlo v nich přibližně 50 tisíc mandloní. Tato historická čísla popisují někdejší rozsah, nikoli dnešní stav.
Pěstování postupně ustupovalo a po roce 1989 sady přestaly být využívané i udržované. Část pozemků získalo město v roce 2004 a další významnou část odkoupilo o čtyři roky později. Následovala péče o stromy a odstraňování náletových dřevin. Dnešní výletní lokalita tak nese stopy jak zemědělské minulosti, tak snahy o zachování sadů jako součásti místní krajiny.
Jarní květy, které nemají pevný kalendář
Největší pozornost přitahují mandloně v době květu, kdy se jejich koruny zbarví do světlých tónů a svahy získají výrazně sezonní podobu. Přesný termín se však rok od roku mění podle počasí. Kdo míří do Hustopečí především za rozkvetlými stromy, měl by si před cestou ověřit aktuální stav; samotné datum v kalendáři nemusí odpovídat tomu, co právě v sadech uvidí.
Procházka je zajímavá i mimo krátké období kvetení. Naučné tabule pomáhají vnímat místo v širších souvislostech a rozhledna dává výletu jasný cíl. Kombinace příběhu sadů, cesty krajinou a výstupu na vyhlídkovou plošinu dělá z lokality příjemný způsob, jak poznat okolí Hustopečí pěšky.
Jak se k rozhledně vydat
Město doporučuje přístup po naučné stezce. Nejkratší cesta vede od městského hřbitova, není však vhodná pro kočárky ani jízdní kola. Pro návštěvníky přijíždějící autem slouží záchytné parkoviště na Šafaříkově ulici; nejde o adresu rozhledny, ale o orientační místo k zaparkování. Před cestou je dobré počítat s tím, že hlavní část zážitku tvoří pěší trasa samotnými sady.