Mezivrata nejsou nejznámější horou středních Čech, ale výškovým prvenstvím se pochlubit mohou. S nadmořskou výškou 713 metrů jde podle údajů Českého statistického úřadu o nejvyšší bod okresu Benešov. Vrchol leží v katastru Neustupova, nedaleko Oldřichovce, v krajině České Sibiře a v rámci Miličínské vrchoviny.
Výlet sem není cestou za dokonale otevřeným panoramatem. Mezivrata jsou dnes zalesněná a jejich vrcholová partie nepůsobí jako klasická turistická vyhlídka. Právě v tom ale spočívá jejich kouzlo: návštěvník může vystoupat k výraznému bodu regionu, prohlédnout si zdejší přírodní prostředí a zároveň hledat pozůstatky historie, která se z vrcholu pomalu vytrácí.
Lesnatý hřbet s kvarcitovými výchozy
Mezivrata tvoří výrazný strukturní hřbet. Podloží zde budují moldanubické metakvarcity, tedy přeměněné horniny, které se místy objevují v podobě drobných skalních útvarů a výchozů. Krajina tak není zajímavá jen svou nadmořskou výškou, ale také geologickým charakterem.
Vrcholové okolí pokrývá les, v němž převažuje smrk a buk. Místy se objevuje také jedle. Cesta k nejvyššímu bodu tak vede prostředím, které působí klidně a nenápadně, přestože jde o důležitý orientační bod širšího okolí Neustupova a Voticka. Rozsáhlejší výhledy mohou zakrývat vzrostlé stromy, proto je lepší vnímat Mezivrata jako cíl putování než jako jistou vyhlídkovou atrakci.
Rozhledna, kterou postupně pohltil les
Na vrcholu se dnes nachází televizní vysílač. Jeho technická konstrukce je v krajině nepřehlédnutelná, s původní návštěvnickou funkcí místa má ale jen málo společného. Mezivrata totiž v minulosti rozhlednu skutečně měla.
Podle historických zpráv nechal v roce 1919 dřevěnou rozhlednu postavit Artuš Aichelburg, tehdejší velkostatkář v Neustupově. Ve stejném roce ji měl v srpnu navštívit také prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Tyto údaje vycházejí z regionálních historických materiálů, a proto je vhodné vnímat je především jako součást tradovaného příběhu místa.
Dřevěná konstrukce měla být přibližně o dvě desetiletí později nahrazena zděnou měřickou věží. Její vznik se spojuje s obdobím mezi lety 1938 a 1941. Stavba pak podle dostupných popisů ještě krátce po druhé světové válce sloužila také jako rozhledna. Později se její účel změnil a návštěvníci z ní postupně zmizeli.
Dnes už nejde o běžně přístupnou vyhlídku
Historická věž je dlouhodobě uzavřená a na její vyhlídkové plošině jsou umístěny antény. Není proto možné počítat s tím, že se z Mezivrat nabídne plnohodnotné panorama okolní krajiny nebo že bude věž součástí běžné návštěvní trasy. Do vysílače ani uzavřené měřické věže se nevstupuje.
To však neznamená, že vrchol nemá návštěvníkovi co nabídnout. Zajímavá je už samotná proměna místa: někdejší dřevěná rozhledna, krátce využívaná také poválečná měřická věž a dnešní vysílač ukazují, jak se v průběhu desetiletí měnil význam vrcholů v krajině. Z vyhledávaného místa pro výletníky se Mezivrata stala především technickou a orientační dominantou.
Tip pro pěší i cyklistický výlet
Mezivrata lze pojmout jako výletní cíl z Neustupova, případně jako součást delšího putování po okolí Miličína a Votic. Nejbližší sídla a lesní cesty dávají lokalitě charakter klidného výšlapu, při němž není hlavní odměnou turistická infrastruktura, ale dosažení nejvyššího bodu Benešovska.
Nejlepší je vyrazit s očekáváním odpovídajícím současné podobě místa. Mezivrata nejsou fungující rozhledna, nýbrž zalesněný vrchol s výrazným vysílačem, geologickými stopami a pozůstatkem pozoruhodné historie. Právě díky této kombinaci mohou zaujmout každého, kdo rád objevuje méně nápadná místa, která v sobě spojují přírodu, techniku i příběhy regionu.