Nakloněná válcová věž je symbolem zříceniny Michalovice. Stavba zvaná Putna stojí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Jizery v městské části Podlázky u Mladé Boleslavi a dodnes působí, jako by se měla každou chvíli sesunout ze svahu. Její stabilita však byla v minulosti zajištěna a na vrchol vede schodiště s vyhlídkou.
Výstup nabízí pohled do údolí Jizery, na Mladou Boleslav a podle místních turistických informací také směrem ke kosmonoské Loretě. Samotné stoupání má kvůli sklonu věže zvláštní atmosféru – návštěvník může mít pocit, že se vychyluje celý prostor.
Hrad pánů z Michalovic
Michalovice vznikly na konci 13. století jako sídlo větve mocného rodu Markvarticů. První písemná zmínka souvisí s Janem z Michalovic, který se roku 1281 začal uvádět podle zdejšího hradu. Je možné, že stavba vznikla krátce předtím.
Jan z Michalovic patřil k předním šlechticům za vlády Václava II. Proslul nejen politickým vlivem, ale také účastí na rytířských turnajích v Čechách, Porýní i ve Francii. Jeho výpravy a úspěchy dokonce inspirovaly oslavnou německou báseň.
Rod ovlivnil také rozvoj nedaleké Mladé Boleslavi. Jan z Michalovic v roce 1334 listinou přenesl tržní osadu z podhradí staršího boleslavského hradu na výšinu v sousedství. Tento krok se stal jedním z předpokladů pozdějšího rozvoje města.
Co z hradu zůstalo
Michalovice byly hradem bergfritového typu, tedy opevněným sídlem, jehož obranu výrazně podtrhovala samostatně působící věž. Hrad měl dvojdílné uspořádání. Předhradí odděloval hluboký příkop a chránilo vlastní opevnění, zatímco hradní jádro obíhal široký parkán a další hradby.
Kromě Putny jsou dnes patrné zbytky parkánových hradeb, části jednopatrového paláce s pozůstatky gotických arkýřů, základové zdivo staršího paláce a místnost vysekaná do skály. Nejde tedy jen o fotograficky působivou věž. Zřícenina je zároveň významným archeologickým nalezištěm, které pomáhá rekonstruovat podobu a fungování středověkého šlechtického sídla.
Proč se věž naklonila, není ve všech pramenech vysvětlováno stejně. Hovoří se o historickém poškození, zásahu bleskem i posunu části stavby; v novějších popularizačních výkladech se objevuje také podkopání při hledání pokladu a pozdější vliv stavebních zásahů. Jisté je, že její dnešní podobu ovlivnily nejen dávné škody, ale také následné stabilizační práce.
Od husitských válek k romantické zřícenině
V době husitských válek stál Jan z Michalovic na katolické straně. Husitské vojsko hrad roku 1425 dobylo a jeho tehdejší pán se předtím uchýlil na Bezděz. Později se michalovické panství rozdělilo mezi několik držitelů.
Posledním významným mužským představitelem rodu byl Jindřich Kruhlata z Michalovic. Padl roku 1468 v bitvě u Turnova a rod vymřel po meči. Po sňatku jeho sestry Magdaleny s Janem z Cimburka a Tovačova přešly Michalovice na jiný rod. Noví majitelé zde však trvale nesídlili a hrad postupně chátral. Roku 1513 je už uváděn jako pustý.
O několik staletí později získaly Michalovice nový význam díky romantickému zájmu o hradní ruiny. V roce 1835 místo navštívil Karel Hynek Mácha během své cesty boleslavským krajem. Jeho návštěvu připomíná bronzová pamětní deska na věži. Zřícenina tak spojuje středověké dějiny s krajinou, která inspirovala české romantiky.
Tip na návštěvu nad Jizerou
Michalovice jsou vhodným cílem kratšího výletu z Mladé Boleslavi. Návštěvu lze spojit s prohlídkou města a dalšími místy v okolí Jizery. V sousedství hradu se navíc nachází přírodní amfiteátr, kde se v letní sezoně konají koncerty, divadelní představení, projekce a další kulturní akce.
Provoz areálu se může měnit podle sezony. V posledních zveřejněných informacích se počítá v září především s víkendovým režimem a v zimních měsících s uzavřením, proto je rozumné ověřit aktuální podmínky před cestou. Někdy může být vstup do areálu dočasně bezplatný a bez dozoru správce.
Ruina není bezbariérovým ani zcela nenáročným cílem. Terén je nerovný, místy neschůdný a k věži vedou příkré kamenné schody. Kvůli možnému uklouznutí, pádu z výšky nebo uvolnění kamenů je třeba pohybovat se s maximální opatrností. Odměnou je však neobvyklá vyhlídka, působivé zbytky hradu a místo, kde se na malém prostoru potkávají dějiny šlechtického rodu, husitské války, Máchova romantická tradice i současný kulturní život.