V kouřimském skanzenu se Mikulášská obchůzka neomezuje na známou trojici Mikuláše, čerta a anděla. Program připomíná také adventní postavy, které z běžných představ o předvánočním čase téměř zmizely: Barborky, Lucky, Perchty nebo Ambrože. Návštěva tak může být nejen příležitostí k nadílce, ale i setkáním s pestřejším světem venkovských obyčejů.
Advent plný maškar a drobných rituálů
Obchůzky adventních postav patřily k životu na vsi a měly různé podoby. Některé nabízely dětem drobné dárky, jiné je zkoušely, napomínaly nebo strašily. Jejich vzhled i způsob vystupování se lišily podle místa a místní tradice, a proto není možné mluvit o jediné podobě platné pro celé Česko.
V kouřimském programu dostávají prostor Barborky, Lucky a Perchty i Ambrož. Jejich podoby a zvyky se dochovaly v dobových písemných pramenech. Právě to, že dnes mohou působit méně známě než Mikuláš, je na připomínce těchto postav zajímavé: ukazuje, kolik různých představ se v adventu kdysi potkávalo.
Barborka ve dveřích i ve váze
Slovo „barborka“ si mnoho lidí spojí s větvičkou ovocného stromu, kterou si na svátek svaté Barbory přinesou domů a vloží do vázy. V kouřimském vyprávění se ale připomíná také jiný význam: Barborky jako obchůzkové postavy. Mohly být oděné v bílém, dětem rozdávat drobnosti, a pokud zlobily, trestat je metličkou.
Větvička a obchůzka jsou dva odlišné, byť se stejným svátkem spojené obyčeje. Jejich rozlišení dobře ukazuje, že adventní tradice nejsou jen výzdobou nebo přípravou na Vánoce. Patřily k určitému dni v kalendáři a přinášely do běžného života vlastní pravidla, očekávání i malé obřady.
Ambrož lákal děti na pamlsky
Výraznou postavou programu je také Ambrož. Děti lákal na pamlsky, a když se za nimi vydaly, mohl je začít honit nebo trestat metlou. V kouřimském podání se jeho příběh spojuje i s otázkou, jak děti pokoušel k porušení adventního půstu. Nadílka tu tedy nemusela být jen odměnou; mohla být součástí hry, v níž se mísilo lákání, napětí a napomínání.
Rodiče podle popisu akce mohou přinést vlastní balíček označený jménem dítěte a Mikuláš má nadělovat několikrát během dne. Součástí programu bývá také výtvarná a řemeslná dílna a povídání o adventních obyčejích. Konkrétní pokyny i podobu programu je před návštěvou vhodné ověřit u muzea, protože se mohou pro jednotlivé ročníky měnit.
Tradice zasazené do venkovských staveb
Muzeum lidových staveb v Kouřimi dává obyčejům zvláštní rámec. Neodehrávají se pouze jako vánoční dekorace v současném interiéru, ale v prostředí historických venkovských staveb, které připomínají každodenní život na českém venkově. Zvyk se tak snáz vnímá jako součást prostředí a společenského života, ne jako izolovaná atrakce.
Skanzen vznikl v roce 1972 jako záchranný projekt pro lidové stavby ohrožené budováním vodní nádrže Želivka. Později se jeho záběr rozšířil na lidovou architekturu z různých částí Čech. Muzeum je součástí Regionálního muzea v Kolíně a najdete ho v Ruské ulici v Kouřimi. Aktuální termín obchůzky a praktické informace k návštěvě je třeba ověřit předem u pořadatele.