Mikulov patří k městům, kde se historie neukrývá v několika izolovaných budovách, ale vytváří působivý celek. Zámek vystupuje nad střechami domů, historické náměstí si zachovalo měřítko starého města a mezi kostely, synagogou a zbytky hradeb lze během jediné procházky sledovat několik staletí vývoje. Právě mimořádně zachované historické jádro bylo v roce 1982 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Rezervace má přibližně 19,95 hektaru a zahrnuje kolem 244 objektů. Nechrání přitom pouze nejvýznamnější památky, ale také půdorys ulic, podobu zástavby, veřejná prostranství, zeleň, povrchy komunikací, podzemní prostory a dálkové pohledy na městské dominanty. Výsledkem je prostředí, v němž jednotlivé stavby dávají smysl jako součást historického města.
Náměstí, kde se potkává měšťanský Mikulov
Centrem rezervace je historické náměstí, jehož dnešní charakter se formoval především od konce 16. století. Mikulov se rozvíjel už od 13. století a roku 1279 získal právo pořádat týdenní trh. Obchodní význam se odrazil v patrových měšťanských domech, které dodnes vytvářejí kompaktní kulisu náměstí.
Při prohlídce stojí za pozornost zejména sgrafitový dům U Rytířů a soubor kanovnických domů. Prostor doplňuje kašna se sochou Pomony z počátku 18. století a barokní sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723 až 1724. Náměstí je ideálním místem, kde se na chvíli zastavit a vnímat nejen jednotlivé detaily fasád, ale také celkovou kompozici města.
Zámek nad městem a stopy pevnosti
Nejvýraznější dominantou Mikulova je zámek postavený na skalním útesu. Jeho historie začíná u zeměpanského hradu, který roku 1249 získali Liechtensteinové. Od konce 16. století byl majetkem Dietrichsteinů a postupně se proměňoval podle potřeb svých majitelů i dobové architektury. Po požáru v roce 1719 získal převážně barokní podobu, na sklonku druhé světové války však téměř celý vyhořel. Obnova v 50. letech 20. století byla proto mimořádně náročná.
Dnes je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově. Návštěvnické expozice přibližují vývoj životního stylu od gotiky po empír a představují také portrétní galerii Dietrichsteinů. K cenným dochovaným prostorům patří zámecká knihovna a sál předků. V zámeckém areálu se zachovala také břitová věž z první poloviny 15. století. Připomíná dobu, kdy se obrana hradu po husitských válkách posilovala a Mikulov se později proměňoval v renesanční pevnost čelící osmanskému nebezpečí.
Kostelní věž s výhledem i židovská historie
Další výraznou stavbou je kostel sv. Václava, stojící v prostoru původní vsi, která se postupně stala součástí Mikulova. V jeho věži se dochovaly gotické prvky a nejstarší zvon pochází z roku 1615. Po výstupu po 135 schodech se návštěvníkovi otevře panoramatický pohled na město i okolní krajinu. Ve věži jsou navíc výstavní prostory s fotografiemi a obrazy. Otevírací režim se může během roku měnit, proto je dobré ověřit aktuální informace před návštěvou.
Husova ulice připomíná další důležitou kapitolu mikulovských dějin. Místní synagoga je jedinou dochovanou synagogou ve městě. Dnešní stavba pochází z poloviny 16. století a její šikmé natočení vůči ulici souvisí s orientací ke světovým stranám. Po restaurování zde vznikla expozice věnovaná rabínu Löwovi a židovské vzdělanosti na Moravě. V okolí se dochovaly také další objekty někdejší židovské čtvrti.
Hrobka Dietrichsteinů a doporučená procházka
Významnou památkou je Dietrichsteinská hrobka na náměstí. Vznikla přestavbou někdejšího kostela sv. Anny, jehož součástí byla napodobenina Svaté chýše z Loreta. Kostel se budoval v letech 1623 až 1656, po požáru města v roce 1784 však byl později přeměněn na rodovou hrobku. Ostatky členů Dietrichsteinů jsou zde uloženy z let 1617 až 1852. Hrobka se po přibližně roce a půl znovu otevřela veřejnosti 3. dubna 2026; prohlídky probíhají s průvodcem.
Praktickou trasu historickým centrem lze naplánovat jako pěší okruh od náměstí k zámku, dále ke kostelu sv. Václava s vyhlídkovou věží, do židovské čtvrti a k synagoze a nakonec k Dietrichsteinské hrobce. Cestou se vyplatí všímat si zbytků městského opevnění, bašt, areálu bývalého piaristického kláštera i někdejšího kostela sv. Františka z Assisi.
Výlet lze prodloužit také na Svatý kopeček s křížovou cestou a kaplí sv. Šebestiána. Ten už neleží v samotné městské památkové rezervaci, s Mikulovem je však historicky i krajinářsky úzce spojen. Z vrchu se zároveň otevírá další pohled na město, jehož historické jádro nejlépe vynikne právě jako celek.