Největší pozornost si v kostele svatého Jiljí zaslouží gotická síťová klenba nad presbytářem. Právě podle ní se hovoří o takzvaném milevském typu klenby, který patří k nejstarším a nejvýznamnějším příkladům svého druhu v českém prostředí. Její působivou konstrukci doplňují malby a nápisy spojované s rodem Hodějovských z Hodějova.
Kostel přitom není jen ukázkou gotické architektury. Ve zdech i v podobě stavby se dodnes čitelně odráží mnohem starší románské počátky. Stojí uprostřed hřbitova v těsném sousedství milevského premonstrátského kláštera a představuje místo, kde lze během jediné návštěvy sledovat několik století stavebního vývoje.
Kostel, který předcházel klášteru
Stavba vznikla ve druhé polovině 12. století, tedy ještě před založením milevského kláštera. Pravděpodobně souvisela s velmožským dvorcem Jiřího z Milevska. Písemně je kostel doložen v 80. letech 12. století, přičemž se uvádí také rok 1184.
Roku 1187 založil Jiří z Milevska premonstrátskou kanonii, do níž přišli řeholníci ze Želiva. Než byla dokončena vlastní klášterní bazilika Navštívení Panny Marie, sloužil svatý Jiljí nově příchozím jako modlitebna. Kvalita původní stavby byla zřejmě tak výrazná, že se kanonie v počátcích označovala také jako klášter svatého Jiljí.
Románské zdivo pod gotickou proměnou
Ve 14. století prošel kostel přestavbou, která mu vtiskla převážně gotickou podobu. Dodnes jde o jednolodní stavbu s pětibokým chórem, románskou zvonicí a gotickými konstrukcemi krovu. Nejlépe patrné pozůstatky nejstarší fáze najdeme na severní straně, kde se dochovalo typické kvádříkové zdivo.
Románský původ připomíná také západní zvonice. Její sdružená okénka patří k detailům, které stojí za pozorné prohlédnutí. Poslední patro je dřevěné, a celek tak působí poněkud jinak než běžné pozdější kostelní věže.
Interiér doplňuje plochý strop lodi s replikou renesančního kazetového stropu. Po jeho obvodu zůstaly patrné patky někdejší gotické klenby, takže i zde lze číst stopy starších stavebních etap.
Milevský typ klenby
Síťová klenba v presbytáři je architektonickým vrcholem kostela. Její žebra vytvářejí pravidelnou síť, která prostoru dodává výrazný rytmus a zároveň ukazuje technickou vyspělost středověkých stavitelů. Místní odborně-turistické materiály ji řadí k nejstarším dochovaným klenbám tohoto druhu v Česku a spojují její vliv s pozdějšími stavbami, například s kostelem svatého Víta v Českém Krumlově.
Takové hodnocení je vhodné chápat jako místní odbornou tradici, samotná klenba však zůstává mimořádně cenným dokladem gotického stavitelství bez ohledu na přesné pořadí mezi srovnatelnými památkami. Pro návštěvníka je důležité především to, že se zde dochoval prvek, který dává kostelu osobitý charakter a odlišuje jej od mnoha jiných venkovských sakrálních staveb.
Tajemství ukryté v severní zdi
Kostel zaujal historiky také objevem v severní dvojité románské zdi. Při opravách a stavebněhistorickém průzkumu zde byla odhalena úzká chodba dlouhá přibližně šest metrů, zakončená malou místností uvnitř zdiva. S tímto prostorem souvisí nález Milevského relikviáře a fragmentu hřebu ze Svatého kříže.
Výzkum přinesl i další pozoruhodné podrobnosti. Příčný trám, který chodbu uzavíral, byl dendroanalýzou datován do poslední čtvrtiny 15. století. V prostoru se našly také stopy ultramarínové modři a na fragmentu hřebu zbytky textilie. Nejde tedy jen o stavební kuriozitu, ale o nález, který doplňuje příběh milevského klášterního areálu.
Od chátrání k dnešnímu využití
Po zrušení kláštera v roce 1785 převzala hlavní farní úlohu bazilika Navštívení Panny Marie. Svatý Jiljí postupně ztratil své původní postavení a začal chátrat. Později se dočkal obnovy; dostupné místní údaje se však rozcházejí v přesném roce této opravy, proto jej nelze bez dalšího pramenného ověření spolehlivě určit.
Novodobé práce pokračovaly také v letech 2022 až 2023. Interiér získal novou pálenou dlažbu, opraveny byly omítky, výmalby i elektrické rozvody a v části prostoru se odhalilo původní románské zdivo. Dnes kostel slouží především jako obřadní, respektive smuteční síň.
Prohlédnout si jej lze v rámci prohlídkového okruhu Sakrální stavby, který pořádá milevský klášter a který zahrnuje také baziliku a další části areálu. Režim návštěv se může měnit a při bohoslužbách prohlídka není možná, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky před cestou. Milevský kostel svatého Jiljí tak nejlépe vynikne jako součást širší návštěvy kláštera – místa, kde se románské kořeny, gotická architektura i živá historie potkávají na jednom prostoru.