Za velkým kamenem, hluboko v románském zdivu kostela svatého Jiljí, čekal po staletí drobný předmět s mimořádným příběhem. Výzkum v roce 2020 odhalil dřevěný relikviář zdobený zlatem a stříbrem. Z jeho trosek odborníci vyzvedli přibližně šest centimetrů dlouhý kus kovaného železa bez hlavice. V horní části měl zlatem vytvořený kříž.
Nález bývá označován jako milevský hřeb. Přesnější je však mluvit o údajném hřebu z Pravého kříže, případně o relikvii, která byla s Kristovým křížem spojována. Věda zatím nemůže potvrdit, že železo skutečně pochází z nástroje použitého při Ježíšově ukřižování. Jisté ale je, že ve středověku mu někdo přikládal mimořádnou duchovní hodnotu.
Klášter s kořeny ve 12. století
Milevský premonstrátský klášter patří k nejvýznamnějším románským a raně gotickým areálům jižních Čech. Jeho založení souvisí s velmožem Jiřím z Milevska. Záměr je písemně doložen roku 1184 a o tři roky později sem přišli první premonstráti ze Želivi. Prvním opatem se stal Jarloch, autor Milevského letopisu, jedné z nejstarších českých středověkých kronik dochovaných v originále.
Klášter však nevznikl na prázdném místě. Archeologové v okolí baziliky odhalili pozůstatky starších sakrálních staveb z 10. a 11. století i suterén kamenného domu z 12. století. Samotný kostel svatého Jiljí pravděpodobně předcházel založení kanonie a mohl být součástí Jiřího velmožského dvorce. Později sloužil řeholníkům jako provizorní modlitebna, než byla dokončena velká klášterní bazilika.
Dnes je hlavním bodem areálu bazilika Navštívení Panny Marie, románská trojlodní stavba s raně gotickou příčnou lodí. Dochovaly se také románské a gotické konventní budovy, opatská kaple, rajská zahrada, Latinská škola a historická nádvoří. Kostel svatého Jiljí si uchoval zejména původní severní zeď a zvonici – právě v její blízkosti se odehrál pozoruhodný nález.
Co se skrývalo v dutinách zdi
Výzkum odhalil obtížně přístupnou vstupní chodbu, trezorovou místnost a další úzký prostor vedoucí hluboko do zdiva. V trezorové části ležely druhotně uložené lidské ostatky a úlomky ozdob z drahých kovů. Navazující dutina byla dlouhá nejméně tři a půl metru. Relikviář se nacházel přibližně 1,8 metru od jejího ústí, v prostoru širokém asi 26 a vysokém 16 centimetrů.
V troskách se podařilo rozpoznat dvě dřevěné schránky. Modřínová pochází podle radiokarbonového datování z období přibližně 1290 až 1394. Dubová je starší, spadá do 4. až začátku 5. století. Tento údaj je pozoruhodný, protože odpovídá době raného křesťanství. Sám o sobě však nedokazuje stáří železného hřebu. Datováno bylo dřevo schránek, nikoli kovový předmět.
Na dubové schránce zůstaly stopy pravého ultramarínu, pigmentu vyráběného z lapis lazuli, který se ve středověku používal na mimořádně cenných předmětech. Na víku byla vytepána písmena IR a kříž. Odborníci je vykládají jako zkratku latinského označení Ježíš Král. Hřeb byl patrně zabalen také do tkaniny.
Pomohl nález přežít husitský útok?
Milevský klášter patřil po staletí k nejbohatším řeholním domům v českých zemích. Roku 1191 sice vyhořel, kamenné stavby však požár přečkaly. Období prosperity trvalo až do roku 1420, kdy klášter na den svatého Jiří vypálili husité. Řeholníci před útokem uprchli a vrátili se až po husitských válkách.
Právě v této souvislosti vznikla hypotéza, že relikvie byla ukryta před hrozícím útokem. Datování dřevěných schránek, nález v těžko přístupné dutině a osud kláštera takovou možnost podporují. Přímý písemný doklad, který by okamžik ukrytí potvrdil, však zatím znám není. Také legenda o svaté Heleně, s níž se tradice Pravého kříže spojuje, nepředstavuje důkaz přímé cesty relikvie z Jeruzaléma do Milevska.
Místo, kde se historie stále žije
Klášter byl v 15. a 16. století postupně oslabován majetkovými změnami a kolem roku 1565 jej opustil poslední opat. Po bělohorské porážce se Milevsko vrátilo do majetku Strahova a roku 1683 se stalo jeho převorstvím. Josefinský patent klášter v roce 1785 zrušil, duchovní správa však pokračovala a bazilika se později stala farním i děkanským kostelem.
Premonstráti ze Strahova se o místo starají dodnes. Milevský hřeb je zpravidla uložen ve Strahovském klášteře a do Milevska se vrací při mimořádných slavnostech, především kolem svátku Povýšení svatého kříže. Není tedy běžnou součástí každé prohlídky. Stálá expozice by měla vzniknout po obnově bývalé románské konventní budovy, jejíž rekonstrukce je zatím ve fázi příprav a hledání financování.
Návštěva Milevska má ale co nabídnout i bez jistoty, že hřeb právě uvidíte. Prohlídkový okruh představuje baziliku, kostel svatého Jiljí, opatskou kapli i rajskou zahradu. Druhý okruh přibližuje život premonstrátů, prelaturu a barokní knihovnu v Latinské škole. Aktuální termíny prohlídek a případné vystavení relikvie je vhodné ověřit před cestou. Samotný areál pak připomíná, že české dějiny se někdy neukrývají jen v kronikách, ale také v dutinách starých zdí.