Na první pohled může krajina u Milovic působit nenápadně. Rozsáhlé travnaté plochy, křoviny, světlé lesy a písčitá místa však vytvářejí mozaiku, která je v dnešní intenzivně využívané krajině mimořádně vzácná. Národní přírodní památka Mladá se rozkládá na více než 1 244 hektarech a patří k nejvýznamnějším částem bývalého vojenského prostoru Milovice–Mladá.
Hodnota území nespočívá jen v jednotlivých vzácných druzích, ale také v propojení mnoha různých stanovišť. Chráněny jsou zde louky a pastviny, širokolisté suché trávníky, písčiny s mělkou půdou, vřesoviště i některé typy světlých dubových lesů. Daří se tu například hořci křížatému, vstavači kukačce, modrásku hořcovému Rebelovu nebo vzácným korýšům, jako jsou listonoh letní a žábronožka letní.
Krajinu udržovala armáda, dnes ji obhospodařují kopytníci
Příběh zdejší biodiverzity úzce souvisí s vojenskou minulostí. První cvičiště u Milovic vzniklo na začátku 20. století a armádní provoz po desetiletí bránil tomu, aby otevřené plochy zcela zarostly náletovými dřevinami. Vojenskému prostoru přitom musela ustoupit obec Mladá, jejíž jméno dnes nese chráněné území.
Po odchodu sovětské armády se ukázalo, že někdejší cvičiště není jen zatíženou krajinou, ale také cenným útočištěm pro druhy, které jinde mizí. Na zachování otevřených stanovišť dnes navazuje pastva velkých kopytníků. V milovické rezervaci žijí divocí koně, pratuři a zubři. Svým pohybem, pastvou a okusováním omezují expanzivní trávy a křoviny a vytvářejí pestrou směs nízkých trávníků, vyšší vegetace a holých míst.
Takový management pomáhá rostlinám i živočichům. Podle údajů vztahujících se k rezervaci se po zavedení pastvy zvýšil počet kvetoucích rostlin na více než 111 druhů a početnost modráska hořcového měla vzrůst o 1 700 procent. Nejde přitom o inventuru celé národní přírodní památky, ale o výsledek péče v konkrétní části území.
Noční motýli pod dohledem kamery
Milovická příroda se nyní zkoumá také pomocí technologií. V rámci evropského projektu automatizovaného monitoringu zde byly rozmístěny tři stanice. Dvě stojí v rezervaci velkých kopytníků, třetí se nachází u čistírny odpadních vod poblíž mokřadů. Je proto důležité rozlišovat mezi samotnou NPP Mladá, rezervací a širším okolím Milovic.
Zařízení láká noční hmyz ultrafialovým světlem na bílou plochu. Kamera pořizuje snímky v pětiminutových intervalech a reaguje také na pohyb. Za jedinou sezonu tak v Milovicích vzniklo přibližně půl milionu fotografií a kolem 400 gigabajtů dat. Stanice fungují díky bateriím dobíjeným solárními panely a hmyz při tom není nutné usmrcovat ve světelných pastech.
První vyhodnocení naznačuje, že zdejší noční motýli představují z evropského hlediska mimořádně bohaté společenstvo. Přesný počet druhů ale zatím není možné považovat za konečný. Snímky třídí modely umělé inteligence, každý záznam však může následně zkontrolovat odborník. Právě tato kombinace rychlého automatického zpracování a lidského ověření je pro podobný výzkum zásadní.
Ptáci prozradí mikrofony
Monitoring nesleduje pouze hmyz. Akustické nahrávače zachycují hlasy ptáků a netopýrů, takže dokážou zaznamenat i druhy, které se před kamerou neobjeví. V bezlesé části bylo předběžně detekováno 153 druhů ptáků, na okraji lesa 144 druhů. Jde o průběžné výsledky, které se mohou po odborné kontrole změnit.
V databázích ochrany přírody je za posledních deset let z celého území NPP Mladá evidováno 146 ptačích druhů. Tento údaj zahrnuje delší časové období i náhodné návštěvníky, a nelze jej proto přímo srovnávat s výsledky jednotlivých monitorovacích stanic. Mezi zaznamenané druhy patří například vlha pestrá nebo budníček menší. Zvýšená hlasová aktivita vlh po skončení hnízdní sezony může naznačovat, že se v lokalitě úspěšně rozmnožily.
Co může návštěvník vidět
Milovickou část rezervace lze navštívit po okružní stezce. Dvě dřevěné vyhlídky nabízejí možnost pozorovat koně, pratury a podle situace také zubry. Hodí se dalekohled a klidný pohyb; noční motýly ani monitorovací stanice není třeba v terénu vyhledávat.
Samotná národní přírodní památka není běžným areálem s jednotnou otevírací dobou. Návštěvníci by měli respektovat značení, ochranné podmínky a případná dočasná omezení. Výlet lze spojit s návštěvou Muzea vojenského prostoru Milovice, které připomíná historii cvičiště, zánik obce Mladá i pozdější sovětskou přítomnost.
Mladá tak dnes spojuje několik vrstev příběhu: vojenské využití, návrat velkých kopytníků a moderní vědu. Automatické kamery a mikrofony zde nepředstavují náhradu za biology, ale nový způsob, jak dlouhodobě sledovat proměny krajiny. Právě díky těmto datům může být lépe vidět, jak se v bývalém vojenském prostoru daří přírodě, která by bez citlivé péče postupně ztratila svou pestrost.