Na první pohled působí Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích klidně a uspořádaně. Řady bílých křížů z carrarského mramoru však připomínají osudy tisíců mužů, kteří zemřeli daleko od svých domovů. Pohřebiště vzniklo u zajateckého tábora během první světové války a patří k nejvýraznějším památkám na někdejší vojenskou minulost Milovic.
Hřbitov vznikl kvůli zajateckému táboru
Vojenský zajatecký tábor u Milovic sloužil za první světové války především pro zajaté vojáky italské, ruské a srbské armády. Počet zemřelých brzy překročil možnosti původního obecního hřbitova, a proto bylo v únoru 1915 založeno samostatné pohřebiště. Pohřbívalo se zde až do roku 1945.
Nejpočetnější skupinu tvoří italští váleční zajatci. Archivní údaje uvádějí 5 276 pohřbených Italů, 527 ruských a 60 srbských zajatců. Do ruské skupiny přitom spadali také příslušníci dalších národností carské říše, například Litevci, Estonci, Lotyši, Poláci a jeden Fin. Na hřbitově odpočívá také 323 vojáků Rakouska-Uherska, mezi nimi velitel kamenného tábora setník Jan Kubeš, a dvě české ošetřovatelky z tamního lazaretu.
Místo mnoha národů a vyznání
Milovický hřbitov není pouze italskou památkou, přestože právě Italové zde mají nejvýraznější zastoupení. Jeho mezinárodní charakter je patrný z národnostního složení pohřbených i z připomínek různých náboženství. V areálu se nacházejí označení a pomníky spojené s římskokatolickou, židovskou, muslimskou i řeckou pravoslavnou tradicí.
Důležitým prvkem je pomník věnovaný zemřelým italským zajatcům. Slavnostně byl vysvěcen v roce 1922 a jeho podobu vytvořili architekt Jaroslav Rössler a sochař Rudolf Březa. Později se místo rozšířilo také o hroby z období druhé světové války. Pohřbeno zde bylo 61 německých a 12 sovětských vojáků; ostatky německých vojáků byly následně převezeny na vojenský hřbitov v Mariánských Lázních.
Od zanedbaného areálu k důstojné památce
Hřbitov v průběhu desetiletí výrazně proměnil svou podobu i význam. Za sovětské okupace zpustl a část hrobů zasáhly úpravy vojenského prostoru. Přes některá pohřebiště byla rozšířena cesta, v areálu vznikla betonová odstavná plocha pro tanky a přibyly další objekty.
Novou kapitolu zahájila rozsáhlá rekonstrukce v letech 2003 a 2004, kterou financovalo italské ministerstvo obrany. Dřevěné kříže nahradily bílé kříže z carrarského mramoru, areál získal nové oplocení a prošel terénními úpravami. Obnova vrátila místu důstojný vzhled a současně zdůraznila jeho význam pro italskou i českou paměť.
Pamětní síň přibližuje historii tábora
Součástí areálu je pamětní síň s menší expozicí věnovanou historii milovického zajateckého tábora. Návštěvník tak nevidí jen řady hrobů, ale může si lépe představit fungování celého vojenského prostoru a podmínky, v nichž zde zajatci žili a umírali. Právě spojení pietního místa s historickou expozicí dává návštěvě širší souvislosti.
Mezinárodní vojenský hřbitov se nachází v ulici Italská v části Mladá na území Milovic. Podle dostupných podkladů je přístupný veřejnosti a navštívit lze také pamětní síň. Aktuální režim expozice či případné komentované prohlídky je vhodné před cestou ověřit u Turistického informačního centra Milovice. Protože jde především o pietní místo, patří k návštěvě ohleduplné chování a respekt k památce všech zde pohřbených.