Hlavní zámecká věž, která není součástí běžných prohlídkových tras, se v Miroslavi otevřela návštěvníkům během Hradozámecké noci. Mimořádné večerní prohlídky se konaly v sobotu 22. srpna 2026 a patřily k nejzajímavějším bodům programu. Zámek byl přístupný od odpoledne do večera a nabídl také rodinné aktivity a dobovou hudbu.
Věž pouze pro rezervované návštěvníky
Program začal v 15 hodin pohybovými aktivitami a tvořením s kněžnou, které bylo určeno především dětem. Organizátoři doporučovali také dobové kostýmy, takže si rodiny mohly návštěvu přizpůsobit historickému tématu celé akce. Od 17 hodin zazněla dobová hudba v podání skupiny DEJNA.
Vrchol večera představovaly čtyři prohlídky hlavní zámecké věže. Začínaly postupně v 19:30, 20:00, 20:30 a 21:00. Zájemci se na ně museli předem telefonicky objednat, protože věž běžně veřejnosti přístupná není. Právě omezená možnost nahlédnout do této části zámku dodala programu zvláštní přitažlivost. Podrobnosti o rozsahu zpřístupněných prostor nebo o výhledu z věže ale nebyly v dostupných podkladech upřesněny.
Od vodní tvrze k renesančnímu sídlu
Miroslavský zámek není jen kulisou kulturních akcí. Jeho stavební vývoj připomíná několik důležitých etap místních dějin. Vznikl na místě původní vodní tvrze, o níž se písemné prameny zmiňují už v roce 1387. Nejstarší část areálu tvoří základy střední věžovité stavby na skalním podloží.
Původní obytná věž měla přibližně 15 krát 20 metrů a dnes je pětipodlažní. Tvrz se později proměnila v gotický hrad, který chránil především okolní bažinatý terén. Nešlo tedy o typické sídlo obehnané klasickým vodním příkopem.
Výraznou změnu přinesla první polovina 16. století. Páni Valečtí z Mírova nechali gotické sídlo přestavět na renesanční zámek a doplnili ho o dvě rozlehlá křídla. V jižním křídle vznikl také nápadný arkýř s erbem Valečkých a nápisem Zikmunda Valeckého z Mírova.
Soudní síň i někdejší vězení
Mezi cenné interiérové prvky patří sklípková, označovaná také jako diamantová nebo hráňová, klenba bývalé soudní síně. Ta sloužila panské justici až do roku 1851. Zámek tak připomíná nejen reprezentativní stránku šlechtického sídla, ale i praktické fungování vrchnostenské správy.
Méně obvyklou částí areálu je malé spodní nádvoří. Vede ke vstupům do žalářníkova bytu a sklepních prostor, které sloužily také jako vězení. Na zdech se podle regionálních informací dochovaly nápisy někdejších vězňů. Právě podobná místa mohou při prohlídce nabídnout působivější kontakt s minulostí než slavnostní sály.
Obnovený zámek jako místo kultury
Po druhé světové válce zámek postupně měnil využití. Fungoval jako muzeum, ubytovací zařízení a později také jako domov učňů. Od počátku 90. let je jeho vlastníkem město Miroslav, které památku postupně navracelo veřejnému životu.
Významná obnova jihovýchodního a jihozápadního křídla i navazujících částí obytné věže probíhala v letech 2014 a 2015. Po slavnostním otevření v červenci 2015 se zámek znovu zpřístupnil návštěvníkům. V roce 2022 prošla opravou také střecha hlavní zámecké věže.
Dnes zámek slouží především jako výstavní prostor a dějiště kulturních a společenských akcí. V přilehlém parku funguje letní kino. Hradozámecká noc tak zapadla do jeho současné role místa, kde se historie neomezuje jen na klasické denní prohlídky.
Tip pro návštěvu Miroslavi
Hradozámecká noc 2026 už proběhla, celostátní projekt Národního památkového ústavu má ale pokračovat i v dalších letech. Další ročník je plánován na 21. srpna 2027; zda se do něj zámek Miroslav znovu zapojí, bude potřeba ověřit u místního pořadatele.
Při běžné návštěvě lze zámek zařadit do výletu po Miroslavi. Ve městě se nachází také židovský hřbitov, kostel svatého Petra a Pavla, desátkový sklep nebo Národní přírodní památka Miroslavské kopce. Zámek na adrese Brněnská 79/2 bývá v sezoně přístupný s komentovanými prohlídkami, aktuální časy a podmínky je však vhodné před cestou ověřit přímo u Miroslavské kultury.