Na věži kostela svaté Kunhuty v Hostěradicích je vytesán nápis kunatel incepit 1421. Připomíná zahájení stavby věže a možná zároveň jméno či označení středověkého zedníka. Je to jeden z mnoha detailů, díky nimž zde návštěvník nevidí jen kostel, ale skutečný kamenný archiv stavebních dějin.
Od komendy k reprezentativnímu kostelu
Historie areálu souvisí s Řádem německých rytířů. Část Hostěradic získal řád darem od krále Václava I. po roce 1237 a následně zde vznikla komenda. Kostel svaté Kunhuty byl vybudován v souvislosti s tímto řádovým působištěm, pravděpodobně o něco později.
Původní stavba měla podobu prostorné románské baziliky s rovně zakončeným presbytářem. Ve 14. a především 15. století se však její vzhled výrazně měnil. Přibyla mohutná hranolová věž, jižní loď se proměnila v dvoulodí a po roce 1500 vznikla proražením arkád působivá trojlodní halová dispozice. Kostel tak postupně získal podobu, která odpovídala významu panského městečka.
Stavební vývoj dnes pomáhají rozlišit nejen viditelné zdi, ale také sondy, dendrochronologické rozbory a kamenické značky. Výzkum z posledních let ukazuje, jak se původní raně gotická stavba řádu proměňovala v pozdně gotický a později dále upravovaný městský kostel.
Co zbylo z německých rytířů
Komenda zanikla v 15. století, její přítomnost však z Hostěradic nezmizela. Pozůstatky někdejšího areálu jsou dodnes součástí dnešní fary, přilehlé kaple, sklepů a dalších podzemních prostor. V okolí lze sledovat také zbytky opevnění, hospodářských staveb a vodního příkopu.
Zvláštní pozornost si zaslouží raně gotická kaple, někdy označovaná jako karner. Vznikla patrně ve třetí čtvrtině 13. století, má žebrovou klenbu, polygonální chór a kryptu. Do kaple se vstupuje z prostoru fary. Nejde tedy o samostatné muzeum s běžnou návštěvní dobou, ale o součást živého historického areálu.
Vedle fary se dochovaly zbytky zdi s kruhově zaklenutým průjezdem někdejšího padacího mostu. Pozorný návštěvník může zaznamenat i spřažená okna ze 13. století a na opačné straně další relikty zdí a příkopu. Jednotlivé fragmenty nejsou okázalé, dohromady však umožňují představit si opevněné sídlo, které kdysi tvořilo důležité centrum lokality.
V kostele se potkávají staletí
Proměny areálu pokračovaly i po zániku komendy. Kostel několikrát utrpěl požárem a následovaly další opravy a přestavby. Z renesančního období se dochoval profilovaný vstup, alianční znak Jana Kobylky staršího z Kobylího a jeho manželky Anny Ederové ze Štiavnice i letopočet 1603. Připomínkou náboženských proměn je náhrobek Jana Gatnara, posledního faráře z doby utrakvistické správy.
Významná úprava proběhla také roku 1784, kdy byla přestavba financována velmistrem Řádu německých rytířů, arcivévodou Maxmiliánem. V areálu se tak vedle románských a gotických prvků setkávají vrstvy renesanční, barokní i novodobé.
Památka, která potřebuje péči
Rozsáhlý komplex je nemovitou kulturní památkou a zároveň leží v území vedeném jako archeologické naleziště nejvyšší kategorie. Každý stavební zásah zde proto vyžaduje mimořádnou pozornost. Památka se navíc v minulosti potýkala s havarijním stavem síťové klenby prostřední lodi, uvolněnými žebry a poškozenými historickými omítkami. Opravám střech a celého areálu se věnovaly také novější práce.
Kostel, fara a pozůstatky komendy stojí v centru Hostěradic, na adrese Hostěradice 90. Zvenčí lze vnímat vztah kostela, fary, brány se sochou svatého Jana Nepomuckého, zbytků opevnění a historického náměstí. Vnitřní prostory, kaple, sklepy ani podzemí však nejsou automaticky volně přístupné. Prohlídku je vhodné předem domluvit s místní farností nebo využít příležitostí, kdy se areál otevírá při zvláštních akcích, například během Noci kostelů či farního dne. Kostel zůstává živým místem bohoslužeb, nikoli pouze památkou k obcházení.