Historii Žďáru nad Sázavou tu nemusíte jen procházet očima. V Moučkově domě si můžete obléknout historický oděv, vzít do ruky repliku zbroje, vyzkoušet simulaci mletí obilí nebo se prostřednictvím dotykových obrazovek ponořit do minulosti města. Regionální muzeum tak nabízí víc než klasickou přehlídku exponátů – návštěvníka zve přímo do příběhu Žďáru a okolí.
Od školy a dílen k muzeu
Samotná budova je jedním z exponátů. V pramenech se Moučkův dům objevuje nejpozději roku 1672, kdy v něm byla zřízena škola. O původním vzniku a prvotním účelu stavby však nejsou k dispozici přesné informace. Podle městských podkladů se dokonce uvažuje, že část objektu mohla v minulosti sloužit jako márnice – jistotu v tomto případě ale nemáme.
Škola se v roce 1820 přestěhovala do městské Tvrze a dům začal měnit své využití. Působili zde například barvíři z rodin Musilových a Hronkových, později objekt přešel k Moučkovým. Antonín Moučka a jeho syn Ladislav v domě provozovali zámečnickou dílnu, zatímco Ladislavova manželka Greta zde měla krejčovskou dílnu. Právě po posledních významných vlastnících nese budova své dnešní jméno.
Žďár nad Sázavou získal objekt bezúplatně od státu v roce 2009. Po rekonstrukci, která probíhala od listopadu 2011 do března 2013, se Moučkův dům otevřel veřejnosti 22. srpna téhož roku jako nová budova Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou.
Od kláštera k modernímu městu
Stálá expozice provádí návštěvníky dějinami Žďáru od středověku až po společenský a průmyslový rozvoj 19. a 20. století. Připomíná založení žďárského kláštera v roce 1252, archeologické nálezy z lokality Klafar i okamžik, kdy kardinál František z Ditrichštejna povýšil Žďár roku 1607 na město.
Výraznou kapitolu tvoří barokní období spojené s opatem Vejmluvou. Vedle velkých dějin ale expozice sleduje také každodenní život obyvatel, proměny řemesel a vznik místních výrobků. Návštěvník tu narazí na prvorepublikový obchod, cechovní a řemeslnou prezentaci nebo formu na sladká mejdlíčka firmy Amylon.
Mezi pozoruhodné připomínky regionálního podnikání patří také taška síťovka spojená se jménem Vavřína Krčila a dýmka známá jako „žďárka“. Právě podobné předměty ukazují, že regionální historie není jen sledem dat a jmen, ale také příběhem nápadů, práce a výrobků, které se dostávaly do běžného života.
Žďár kolem roku 1900
Atmosféru měšťanského života přibližuje rekonstruovaný salón z počátku 20. století. Jeho součástí jsou portréty od žďárského rodáka Antona Johanna Ferenze, klavír a nábytek spojený s hudebním skladatelem Františkem Drdlou. Zatímco některé části expozice ukazují širší vývoj města, tento prostor návštěvníka přenáší do domácnosti a kulturního prostředí tehdejších měšťanů.
Muzeum přitom myslí i na mladší návštěvníky. Děti i dospělí si mohou vyzkoušet repliky historických oděvů a zbroje a převléknout se například za rytíře, mnicha, kardinála nebo empírovou dámu. Interaktivní místnost s dotykovými obrazovkami doplňuje názorné prvky, díky nimž není prohlídka založena pouze na čtení popisků.
Tip pro návštěvu historického centra
Moučkův dům stojí v blízkosti kostela svatého Prokopa a dalších historických míst. Návštěvu lze proto spojit s prohlídkou městské Tvrze, barokního mostu a okolní zástavby. Muzeum sídlí v Tvrzi od roku 1993; vstupenky do Moučkova domu se kupují právě v pokladně hlavní budovy na adrese Tvrz 8, zatímco samotný objekt je veden jako Tvrz 329/1.
Podle aktuálních údajů muzea je stálá expozice otevřena celoročně kromě pondělí, obvykle od úterý do neděle v dopoledním a odpoledním režimu. Komentovaná prohlídka trvá přibližně 50 minut a její podoba se může přizpůsobit věku i zájmům skupiny. Před cestou je vhodné ověřit aktuální provoz a vstupné. Moučkův dům je dobrým cílem pro rodiny, školní skupiny i každého, kdo chce Žďár poznat v souvislostech – od klášterních počátků až po dílny a domácnosti jeho obyvatel.