Žďárská cisterciácká krajina není jen kulisou slavného kláštera a poutního kostela na Zelené hoře. Je to území, které po staletí formovaly vodní nádrže, hospodářské dvory, lesy, doly, hamry i cesty mezi nimi. Právě tuto souvislost má návštěvníkům přiblížit Dlouhá stezka cisterciáckou krajinou, okruh dlouhý přibližně 14 až 15 kilometrů.
Veřejnosti má být poprvé představena 5. září 2026. Trasa povede od Staré radnice přes širší okolí Žďáru a bývalého kláštera k řece Sázavě, rybníkům, Šlakhamru, místům spojeným s těžbou železné rudy a mramoru i k hospodářským dvorům. Nejde tedy pouze o putování mezi památkami. Hlavní otázka zní, jak vlastně cisterciácká krajina vznikla.
Od bažinatého hvozdu k fungujícímu hospodářství
Cisterciácký konvent byl v krajině na pomezí Čech a Moravy založen roku 1252. Klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie vznikl u meandrující Sázavy v tehdy odlehlém a bažinatém území. Mniši však nepřišli do hotové krajiny. Postupně ji proměňovali tak, aby dokázala uživit komunitu a současně poskytovala suroviny i energii.
Budovali hospodářské dvory, mlýny a hamry, pečovali o lesy a rozvíjeli rybniční hospodaření. Voda měla pro cisterciáky duchovní význam, ale také zcela praktickou funkci. Poháněla zařízení, pomáhala při zpracování surovin a rybníky poskytovaly ryby, důležitou součást jídelníčku řeholníků.
Na trase tuto minulost připomíná například Bránský rybník, považovaný za první rybník založený cisterciáckými mnichy ve Žďáře. Za pozornost stojí také Konventský rybník, jehož hladina byla komponována tak, aby se v ní odrážel poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Lyra, Dolní hřbitov a tvář Santiniho Žďáru
V blízkosti Bránského rybníka leží hospodářský dvůr Lyra. Jeho název souvisí s půdorysem a esovitě prohnutými postranními stavbami. Podoba dvora bývá spojována s architekturou Jana Blažeje Santiniho-Aichela, jehož rukopis je ve Žďáře výrazný.
Jen nedaleko se nachází Dolní hřbitov, který vznikl na začátku 18. století z obavy před morovou epidemií. I ten navrhl Santini a šlo o jeho první realizaci ve žďárském areálu. Výlet tak připomíná, že zdejší barokní architektura nevznikala odděleně od okolní krajiny. Stavby, rybníky, cesty i hospodářské zázemí tvořily vzájemně propojený celek.
Samozřejmou součástí poznávání Žďáru může být návštěva zámeckého areálu, bývalého cisterciáckého kláštera. Jeho konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše byl v roce 2009 povýšen na baziliku minor. Nad městem pak stojí Santiniho poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný od roku 1994 na seznamu UNESCO. Jeho půdorys i výzdoba pracují se symbolikou čísla pět – od pěticípé hvězdy přes pět vchodů až po pět hvězd a andělů na hlavním oltáři.
Od železné rudy k vodnímu kladivu
Jedním z nejzajímavějších zastavení širšího okruhu je Šlakhamr, známý také jako Flexlinův hamr nebo Brdíčkův mlýn. Prameny jej zmiňují už roku 1409. Hamry v okolí dnešních Hamrů nad Sázavou zpracovávaly místní železnou rudu a patřily žďárskému klášteru. Vyráběly nástroje pro zemědělství, těžbu i stavitelství, ale také zbraně.
Šlakhamr jako hamr zanikl v 17. století. Vodní náhon pak poháněl mlýn na obilí, který fungoval až do poloviny 20. století. Dnes je objekt památkou Technického muzea v Brně. Expozice představuje hamernictví, dřevařství i bydlení posledních majitelů a jejím jádrem je funkční hamerské zařízení. Při vybraných akcích lze sledovat práci kovářů a chod vodou poháněného mechanismu.
Mramor ukrytý v krajině i v památkách
Další kapitolu otevírá jezírko Vápenice, které vzniklo zatopením starého vápencového lomu. Zdejší krystalický vápenec, označovaný také jako mramor, se v okolí těžil už od středověku. Pozůstatky dobývek a haldy připomínají dobu, kdy kámen nebyl jen součástí geologického podloží, ale důležitou surovinou.
Mramor sloužil k pálení vápna i k výrobě dekorativních prvků. Jeho stopy najdeme v klášterních stavbách, na Zelené hoře i v kostele svatého Prokopa. Na lokalitě Dolinky, zvané také Stará Vápenice, byla archeologicky zkoumána vápenická pec ze 17. a 18. století. Mohla souviset s přestavbami kláštera nebo s výstavbou poutního kostela.
Trasa pro zvídavé výletníky
Dlouhá stezka má být koncipována jako pěší okruh a návštěvníky jí provede pracovní list s mapou, úkoly a křížovkou. Při slavnostním otevření je připravena také cyklistická varianta. Přesný povrch, převýšení a vhodnost pro jednotlivé typy kol je však dobré před cestou ověřit.
Kdo hledá kratší výlet, může využít přibližně 2,5 kilometru dlouhou bezbariérovou trasu Příběhy ukryté v krajině. Vede k Bránskému rybníku, dvoru Lyra, kamennému mostu a Dolnímu hřbitovu a hodí se i pro rodiny s dětmi.
Žďársko je navíc součástí evropské sítě Cisterscapes, která propojuje 17 cisterciáckých krajin v pěti zemích. V roce 2024 získala označení European Heritage Label. Místní okruh tak není jen výpravou do minulosti jednoho kláštera, ale také vstupem do širšího evropského příběhu o tom, jak řádoví hospodáři po staletí utvářeli krajinu kolem sebe.