Nejzajímavější novinkou 32. ročníku Slavností jeřabin jsou dvě naučné trasy cisterciáckou krajinou. Krátký okruh byl veřejnosti zpřístupněn 26. srpna 2026, delší stezka se slavnostně otevře v sobotu 5. září. Festival tak letos nenabízí jen koncerty a sousedská setkání, ale také nový způsob, jak pochopit Žďár nad Sázavou a jeho okolí.
Krátká trasa pro rodiny i seniory
Přibližně 2,5 kilometru dlouhý okruh je podle pořadatelů bezbariérový a vhodný pro rodiny s dětmi, školy i seniory. Vede kolem Bránského rybníka, hospodářského dvora Lyra, historického kamenného mostu a Dolního hřbitova. Na pěti zastaveních vysvětluje, jak cisterciáci pracovali s vodou, proč krajinu upravovali právě tímto způsobem a jak do ní zapadá jejich stavitelství i duchovní odkaz.
Trasa nestaví na odtrženém výkladu dějin. U Bránského rybníka se návštěvníci dozvědí více o zakládání rybníků, u dvora Lyra se mohou zaměřit na geometrii staveb spojených se Santinim a u kamenného mostu na náhrobní kámen jednoho ze žďárských opatů. Dolní hřbitov doplňuje komentovaná prohlídka. Pro děti i zvídavé dospělé vznikl pracovní list s úkoly a křížovkou.
Od rybníků k hamrům a železné rudě
Dlouhá stezka měří přibližně 14 kilometrů a propojí Starou radnici s řekou Sázavou, rybníky, hospodářskými dvory i místy, která připomínají středověké hutě a hamry. Zavede také k pozůstatkům těžby železné rudy a mramoru a k nejstarším stopám osídlení Žďárska. Přesná technická náročnost ani převýšení trasy nejsou v dostupných informacích uvedeny, proto je dobré přizpůsobit výlet kondici a předem ověřit vhodnost pro konkrétní typ kočárku či omezenou mobilitu.
Právě hospodářská stránka příběhu je na žďárské krajině mimořádně poutavá. Cisterciácký klášter, založený roku 1252 na pomezí Čech a Moravy, nebyl pouze duchovním centrem. Jeho obyvatelé spravovali statky, podíleli se na kolonizaci řídce osídleného území, rozvíjeli řemesla a ovlivňovali vodní režim. Rybníky sloužily k chovu ryb, který měl pro komunitu praktický význam i kvůli řeholnímu omezení konzumace masa čtvernožců. Vodní díla se později stala také součástí barokní kompozice spojované s Janem Blažejem Santinim.
Putování s historikem i program pro děti
Na sobotu 5. září je připraveno putování po dlouhé trase s historikem Regionálního muzea Stanislavem Lopaurem. Začíná v 9 hodin u Staré radnice. Kdo dává přednost jízdnímu kolu, může vyrazit v 10 hodin z Farských humen s Václavem Šubrtem ze žďárského turistického informačního centra. Od 14 hodin pak čeká na Farských humnech program S rybářem k řece a u Bránského rybníka rodinná stanoviště.
Stezky vznikly v rámci přeshraničního projektu Cisterscapes, který propojuje cisterciácké krajiny ve Žďáru nad Sázavou, ve Vyšším Brodě a v rakouském Zwettlu. Mezinárodní síť získala v roce 2024 označení European Heritage Label. Žďárská část přitom zdůrazňuje především sklářství a hutnictví. Nejde o nově vytvořenou historickou krajinu, ale o nové zpřístupnění a srozumitelný výklad míst, která se po staletí proměňovala.
Zámek, Zelená hora a živé Slavnosti jeřabin
Na stezky lze navázat návštěvou areálu dnešního Zámku Žďár, který vznikl v prostoru bývalého cisterciáckého kláštera. Zachoval se zde bývalý konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, prelatura i hospodářské zázemí. Nedaleko stojí poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, postavený podle Santiniho návrhu v letech 1719 až 1722. Od roku 1994 je zapsán na seznamu UNESCO a jeho půdorys i výzdoba pracují s výraznou symbolikou čísla pět.
Slavnosti jeřabin probíhají od 11. srpna do 12. září 2026 a historické téma doplňují současnou kulturou. Program zahrnuje novocirkus, koncerty, rodinné aktivity, tematické procházky i gastronomický festival. Závěrečné Futrování na Farských v sobotu 12. září nabídne speciality místních i přespolních kuchařů, hudbu a scénický program. Kdo chce přidat ještě muzeum, může zamířit do historické Tvrze pod kostelem svatého Prokopa, do Moučkova domu nebo na věž kostela. Žďár tak během slavností ukazuje několik vrstev najednou: město, které žije současností, i krajinu, jejíž dnešní podoba má kořeny v práci cisterciáků.