Mužský je vrch, který v okolí nepřehlédnete. Z pískovcové plošiny Českého ráje vystupuje jeho tmavý čedičový vrchol a z vršku se otevírá kruhový rozhled do široké krajiny. Leží u stejnojmenného sídla, které spadá pod obec Boseň, a bývá označován za nejvyšší bod okresu Mladá Boleslav. Vedle výhledu tu čekají i stopy dvou různých historických událostí.
Čedič nad pískovcovou plošinou
Český ráj je známý především pískovcovými skalami, věžemi a masivy. Mužský do této krajiny vnáší geologický kontrast: jde o čedičový útvar, který vystupuje nad pískovcovou plošinu. Při pohledu z okolí je dobře patrné, jak se vrchol odlišuje od mírnějšího, otevřeného terénu kolem něj.
Okolní oblast Příhrazských skal čítá podle údajů Českého ráje 178 skalních věží a okrajových masivů. Mužský dominuje náhorní plošině Hrada, odkud lze pokračovat k dalším známým místům, například ke Studenému průchodu, Kobyle, Drábským světničkám nebo hradišti Klamorna. Podrobný mechanismus vzniku čedičového vrchu není třeba při návštěvě znát; jeho zajímavost spočívá už v nápadném setkání odlišných hornin a tvarů krajiny.
Rozhled do několika pohoří
Vrchol Mužského je cílem především pro ty, kdo mají rádi otevřený výhled bez rozhledny. Za dobré viditelnosti se pohled rozbíhá směrem k Ralsku, Ještědu a Lužickým horám, na druhou stranu ke Kozákovu, Troskám a hradu Kost. Kruhový rozhled pomáhá číst zdejší krajinu: pískovcové oblasti se střídají s výraznými vrchy a vzdálenými obrysy pohoří.
Nadmořská výška se v dostupných podkladech mírně liší. Obecní archiv uvádí 463 metrů, dokument Agentury ochrany přírody a krajiny 464 metrů. Bezpečnější je proto mluvit o vrcholu vysokém přibližně 463 až 464 metrů. Také označení Mužského za nejvyšší bod okresu Mladá Boleslav se objevuje v turistických materiálech.
Pomník a shromáždění za Lužické Srby
Na vrcholu stojí pomník připomínající události prusko-rakouské války roku 1866. Je nenápadným, ale důležitým protějškem přírodního zážitku: Mužský není jen vyhlídkovým bodem, nýbrž také místem, kde se do krajiny zapsaly dějiny.
Ještě méně obvyklou kapitolu připomíná shromáždění, které se tu konalo 5. července 1933 na podporu Lužických Srbů. Podle Společnosti přátel Lužice se ho zúčastnilo více než 30 tisíc lidí. Na vrchol tak tehdy nepřivedl návštěvníky jen výhled, ale i solidarita s malým slovanským národem žijícím v sousedním Německu. V jediné návštěvě se proto mohou potkat geologická zajímavost, regionální paměť i příběh přesahující hranice Čech.
Výlet přes Valečov a Hradu
Praktickým výchozím místem je parkoviště pod Valečovem. Odtud vede okruh přes Drábské světničky a Mužský, který měří přibližně osm kilometrů. Trasa prochází plošinou Hrada a k vrcholu stoupá od rozcestí pod Mužským. Kdo chce poznat Příhrazské skály podrobněji, může zvolit také naučnou stezku dlouhou zhruba devět kilometrů, s dvaceti zastaveními; začíná i končí u parkoviště pod Valečovem.
Mužský se hodí jako samostatný cíl i jako součást delšího putování. Vyplatí se nespěchat přes vrchol: chvíli věnovat výhledu, prohlédnout si pomník a pak pokračovat po plošině, která ukazuje, jak rozmanitý Český ráj je. Na relativně krátkém úseku se tu potkává otevřená krajina, skalní město i výrazný sopečný vrch.