Jen málokterá běžkařská vyjížďka v okolí Náchoda spojuje sport s tak výraznou stopou vojenské historie. Stoupání z města zavede běžkaře na Dobrošov, k Juráskově chatě s rozhlednou a dále kolem pevnostních srubů Můstek, Zelený a Jeřáb. Pokračovat lze orientačně přes Malinovou horu a Dubovici, odkud se trasa podle sněhových podmínek vrací směrem k Bělovsi a Náchodu.
Začátek ve městě, odměna na hřebeni
Dobrošov je místní částí Náchoda, položenou v náhorní krajině Podorlické pahorkatiny. Výjezd z města proto není bez práce – hned v úvodu čeká znatelné stoupání. Jakmile se ale běžkař dostane výš, otevře se mu členitá krajina s pláněmi, remízky a výhledy do širokého okolí.
Nejvýraznějším bodem je vrch Dobrošov s nadmořskou výškou přibližně 622 metrů. Stojí tu Jiráskova chata, postavená v roce 1923 podle návrhu Dušana Jurkoviče. Její rozhledna nabízí pohled k Náchodu, Krkonoším, Jestřebím a Orlickým horám, stejně jako směrem k Broumovsku, Adršpašsko-teplickým skalám nebo vodní nádrži Rozkoš. V zimě je chata také přirozeným místem k občerstvení a odpočinku.
Běžky mezi pevnostními sruby
Dobrošov však není jen výletním místem s rozhledem. V letech 1937 a 1938 zde vznikala dělostřelecká tvrz jako součást československého opevnění. Po Mnichovské dohodě zůstala nedokončená, přesto se dochované objekty řadí k nejzajímavějším vojenským památkám v okolí.
Trasa vede kolem pěchotního srubu Můstek, který měl být vybaven dělostřeleckým pozorovacím zvonem a počítalo se v něm s posádkou čtyřiceti mužů. Spolu s dělostřeleckým srubem Zelený a pěchotním srubem Jeřáb patří k dokončeným objektům tvrze. Návštěvnické centrum a prohlídkové okruhy přibližují podzemí i způsob, jakým měla pevnost fungovat. Prohlídka je fyzicky náročnější – základní okruh zahrnuje stovky schodů a v podzemí se drží teplota kolem osmi stupňů.
Přes Malinovou horu k Dubovici
Od dobrošovských plání se charakter výletu postupně mění. Směrem k autobusové zastávce Polsko přicházejí sjezdy, na něž navazuje členitější úsek kolem Malinové hory, vysoké přibližně 641 metrů, a Dubovice s nadmořskou výškou kolem 596 metrů. Střídají se zde rovnější pasáže se zvlněným terénem a prudšími klesáními.
Právě tato část vyžaduje dobrou orientaci a zkušenosti. Delší varianta přes Dubovici není totožná s oficiálně evidovaným strojově upravovaným Okruhem Dobrošov. Některé úseky vedou po neznačených cestách nebo po stopách, jejichž stav se mění podle počasí a množství sněhu. Přesnou kilometráž celé trasy proto nelze spolehlivě uvést jako jednu pevnou hodnotu.
Kde končí upravená stopa
Dobrošov patří mezi hlavní běžkařské oblasti Kladského pomezí, jehož síť čítá přes 300 kilometrů tratí. Oficiálně popsaný Okruh Dobrošov má podle aktuálního vedení a variant délku přibližně od 3 do 15 kilometrů a je určen především pro klasickou techniku. Úpravu zajišťuje rolba se dvěma stopaři a frézou, ovšem otevřené pláně bývají citlivé na vítr, který sníh rychle odnáší.
Nejbezpečnější je proto plánovat výjezd od Jiráskovy chaty nebo návštěvnického centra tvrze a před cestou ověřit stav stop i webkamer. Pokud se běžkař vydá až přes Dubovici a následně k Bělovsi či Náchodu, měl by tuto část chápat jako orientační pokračování, nikoli jako celou dobu garantovaně upravenou trasu. V nižších polohách může sníh ubývat rychleji než na dobrošovských pláních.
Výlet pro zkušenější běžkaře
Trasa nabízí krásnou kombinaci výhledů, historie a sportovního převýšení, zároveň ale není ideální pro úplné začátečníky. Prudší sjezdy mohou být při zledovatělém sněhu, oblevě nebo nedostatečně výrazné stopě nepříjemné. Vyplatí se počítat s možností, že poslední úsek bude nutné absolvovat pěšky, případně běžky sundat až v Bělovsi nebo u Náchoda.
Na upravenou stopu nepatří pěší turisté a volně pobíhající psi ji mohou poškodit. Kdo si chce výlet zpestřit i mimo běžkařskou sezonu, najde v návštěvnickém centru tvrze expozici a v roce 2026 také výstavu „Opevnění v průběhu věků“ s přibližně padesáti modely pevnostních staveb. Dobrošov tak zůstává zajímavým cílem nejen tehdy, když krajinu pokryje sníh.