Na první pohled působí Na konci světa jako malá turistická kuriozita uprostřed krajiny. Dřevěná strážní budka, v ní figurína celníka a poblíž lesní cesta. Ve skutečnosti však toto místo na západním okraji osady Šlakhamry připomíná hranici, která po staletí rozdělovala dvě historické země – Čechy a Moravu.
Šlakhamry dnes patří pod obec Hamry nad Sázavou na Vysočině. Někdejší zemská hranice tudy procházela v krajině, která může návštěvníkovi připadat zcela jednotná. Žádná současná čára v terénu zde neodděluje jeden region od druhého. Přesto tu minulost zůstala zachycena v drobných stopách, které stojí za pozornost.
Hranice, která zmizela z map
Historická hranice zde oddělovala České království a Moravské markrabství. Nešlo tedy o hranici dnešních krajů ani obcí, ale o staré zemské rozdělení, jehož význam se v průběhu času proměňoval. Úředně byla tato hranice zrušena v roce 1949.
Právě proto je místo zajímavé: návštěvník se ocitá v krajině, kde dnes žádný administrativní předěl na první pohled nevidí, ale kde jej připomíná místní instalace i historický artefakt. Název Na konci světa přitom působí téměř pohádkově. Ve skutečnosti odkazuje spíše k poloze na okraji osady a k pocitu, že člověk došel až na hranici známého území.
Celník v budce není původní stráž
Nejvýraznějším prvkem lokality je dřevěná budka s figurínou celníka. Ta symbolicky připomíná dobu, kdy se při cestě krajinou překračovala zemská hranice. Není však doloženo, že by šlo o dochovanou původní strážní budku nebo autentické zařízení někdejšího přechodu. Budka i figurína jsou současnou turistickou připomínkou vytvořenou pro návštěvníky.
To ovšem neznamená, že je místo historicky bezcenné. Právě kontrast mezi novodobou, lehce hravou instalací a skutečnou stopou v terénu dává zastavení jeho osobitost. U budky se lze na chvíli zastavit, představit si staré zemské rozhraní a potom se vydat hledat kámen, který má k minulosti bezprostřednější vztah.
Hraniční kámen ukrytý v porostu
Přibližně sto metrů od budky se podle turistických podkladů nachází starý hraniční kámen. V terénu není výraznou stavbou ani nepřehlédnutelnou dominantou. Ukrytý je v lese či křoví, a proto je potřeba sledovat okolí, značení a popis místa pozorněji než při běžné návštěvě památky.
Kámen připomíná hranici žďárského panství, která v tomto úseku současně odpovídala česko-moravské zemské hranici. Jeho přesný původ, datace ani podoba případných znaků nejsou v dostupných podkladech podrobně vysvětleny. Jisté však je, že právě on představuje historickou stopu, zatímco budka s celníkem je dnešním výkladem tohoto příběhu. U místa se nachází také značka s nápisem „Historická hranice Moravy“.
Výlet za hranicí i železářskou minulostí
Na konci světa není samostatně uzavřeným areálem ani objektem s pokladnou. Jde o volně přístupnou venkovní lokalitu, ke které se přichází po turistických cestách v okolí Šlakhamrů. Vhodné je sledovat červené a žluté turistické značení a počítat s lesními úseky. Protože místo nemá pevnou návštěvní dobu, lze jej navštívit v průběhu celého roku, podle aktuálních podmínek v terénu.
Zastavení dobře zapadá do Hamerského vycházkového okruhu. Výlet lze spojit s návštěvou Šlakhamru, historického vodního hamru spravovaného Technickým muzeem v Brně, a pokračovat k přírodní památce Rozštípená skála. V širším okolí se nachází také vrch Peperek nebo socha Mamuta. Jedna vycházka tak propojí technickou a železářskou minulost krajiny, přírodní zajímavosti i příběh dávného zemského předělu.
Na konci světa u Šlakhamrů není místem velkých staveb ani okázalých památek. Jeho kouzlo spočívá v drobném překvapení: uprostřed nenápadné krajiny se člověk dozví, že právě tudy kdysi vedla hranice Čech a Moravy. Kdo se nespokojí s fotografií budky, může v okolí najít i kámen, který tuto zapomenutou hranici připomíná mnohem déle.