Na zámku Kozel se v sobotu 29. srpna 2026 otevře prostor pro příběh, který se neodehrává jen v elegantních salonech. Kostýmované prohlídky nazvané V časech Černínů přiblíží každodenní chod šlechtického sídla na konci 18. století – dobu honů, návštěv, služebnictva i pečlivě organizovaného života aristokratické společnosti.
Lovecké sídlo postavené od základů
Kozel je zajímavý už samotným vznikem. Nevyrůstal jako přestavba staršího hradu nebo tvrze, ale jako zcela nová stavba na takzvané zelené louce. Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého a majitel šťáhlavsko-nebílovského panství, si jej nechal vybudovat jako lovecké sídlo.
Návrh hlavní budovy připravil pražský architekt Václav Haberditz. Stavba byla dokončena roku 1789, po pěti letech práce, a dodnes si uchovává původní klasicistní koncepci. V 90. letech 18. století k ní přibyly další části areálu – kaple svatého Kříže, jízdárna, lokajna a konírna podle návrhů Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho.
Celý soubor tak nevznikal nahodile, ale jako promyšlené zázemí pro pobyt panstva a jeho hostů. Okolní lesy měly charakter obory a protínala je síť hvězdicovitě uspořádaných cest, uzpůsobených pro parforsní hony. Právě tento svět má speciální program návštěvníkům přiblížit.
Co znamenal život na zámku
Kostýmovaná prohlídka nabídne příležitost nahlédnout za kulisy aristokratického lesku. Oficiální pozvánka sice neprozrazuje přesný scénář ani konkrétní postavy, její zaměření ale slibuje pohled na každodenní provoz loveckého a reprezentačního areálu. Vedle společnosti šlechtické rodiny k němu patřili také hosté, personál a rozsáhlé služebné zázemí.
Jan Vojtěch Černín s manželkou Josefinou, rozenou Thun-Hohenstein, podle historie zámku trvale obývali sídlo ve Šťáhlavech. Kozel proto nebyl jejich hlavním trvalým domovem, ale především místem spojeným s lovem, odpočinkem a ubytováním hostů během honů. I tento rozdíl pomáhá pochopit, proč byl areál navržen právě tak, jak jej vidíme dnes.
Běžná prohlídková trasa vede přes salony, lovecký salon, ložnici, kulečníkový sál a knihovnu se starými tisky. Dochovala se část původního mobiliáře, klasicistní keramická kamna s rostlinnými motivy i dekorativní výmalba od Antonína Tuvory. Pozornost si zaslouží také zámecké divadlo, které původně sloužilo jako stáj pro Černínovy koně.
Příběh pokračoval s Valdštejny
Dějiny Kozlu se po černínské éře nezastavily. Jan Vojtěch Černín zemřel roku 1816 bez potomků a panství odkázal prasynovci Kristiánu Valdštejnu-Vartemberkovi. Ten se po sňatku s Marií Thun-Hohenstein z Ronšperka na Kozel přestěhoval a proměnil jej v letní sídlo. Zimní měsíce rodina trávila převážně ve Vídni a na Kozlu žila do roku 1832.
Právě za Valdštejnů se výrazně proměnilo okolí zámku. Zámecký park vznikal až od druhé poloviny 19. století, tedy později než původní lovecký areál. Zahradník František Xaver Franz využil členitý terén, vytvořil průhledy a soustavu čtyř jezírek. Nebyl přitom jen zahradníkem, ale také fotografem, geometrem a amatérským archeologem. Jeho výzkumy v okolí Šťáhlav později položily základ prehistorické expozice Západočeského muzea v Plzni.
Termíny a cesta na Kozel
Speciální prohlídky se uskuteční v 10:40, 12:00, 13:20, 14:40 a 16:00. Pořadatel doporučuje obstarat si vstupenky předem v online prodeji; cena, délka a případná kapacita jednotlivých kostýmovaných prohlídek se mohou lišit od běžné návštěvy a je vhodné ověřit je při nákupu.
Zámek stojí na adrese Šťáhlavy 67. K areálu lze přijet autobusem na zastávku Šťáhlavy, zámek KOZEL, kterou obsluhuje linka 523. Ze železniční zastávky Šťáhlavy vede k zámku pěší cesta Hraběcí alejí, přibližně na 35 minut. Na místě funguje také turistické informační centrum v budově konírny u centrální pokladny.
Kozel je od roku 1992 kulturní památkou a dnes jej spravuje Národní památkový ústav. Návštěva kostýmovaného programu tak může být nejen výletem za šlechtickou historií, ale i vstupem do mimořádně zachovaného klasicistního areálu, v němž se během staletí proměňovaly role, majitelé i způsob využití krajiny.