Na první pohled může zámek v Nahošicích působit jako nenápadné venkovské sídlo. Jeho historie je však překvapivě vrstevnatá. Na místě dnešní stavby pravděpodobně stávala už ve 14. století tvrz, která bývala centrem místního panství. V průběhu dalších staletí se objekt měnil podle vkusu i potřeb svých majitelů – od opevněného sídla přes malý barokní zámek až po romanticky laděnou pseudorenesanční stavbu.
Od tvrze k šlechtickému sídlu
Nahošice jsou písemně doloženy už roku 1115, kdy část vsi náležela klášteru v Kladrubech. O něco později se zde podle dostupných údajů vytvořilo panské sídlo. Jeho vznik bývá spojován se Svatoborem a Markvartem z Nahošic, tuto souvislost je ale třeba chápat jako pravděpodobnou, nikoli bezpečně prokázanou.
Od roku 1524 držel zdejší panství Václav Henigar ze Seeberka a jeho rod zůstal s Nahošicemi spojen přibližně další století. Roku 1626 tvrz a statek koupila Alena Saloména Černínová z Chudenic. Černínové pak Nahošice vlastnili až do 18. století, kdy se původní tvrz proměnila v menší barokní zámeček. V této době se v držbě panství objevili také Schirndingerové ze Schirndingu.
Panství, kde se vařilo pivo
Nahošický zámek nebyl izolovanou stavbou. Patřil k hospodářskému celku, jehož součástí byl mlýn, hospoda i vrchnostenský pivovar. Právě pivovar připomíná, že venkovská sídla nebyla jen místem reprezentace, ale také střediskem výroby a správy okolního majetku.
Na počátku 18. století měl pivovar kapacitu zhruba 7,5 hektolitru na jeden var a v roce 1710 vyprodukoval necelých 67 hektolitrů piva. Jeho provoz skončil pravděpodobně kolem let 1869 až 1870. Zánik souvisel mimo jiné se zrušením propinačního práva a s proměnou celého zámeckého areálu.
Pseudorenesanční podoba a nová věž
Výraznou změnu přinesla druhá polovina 19. století. Za Petra a Jakuba Prušáků prošel objekt rozsáhlou přestavbou v pseudorenesančním stylu, přibližně mezi lety 1865 a 1879. Zámek tak získal podobu, která více odpovídala tehdejším představám o romantickém šlechtickém sídle než původní tvrzi.
Další zásahy následovaly roku 1901 za Müllerů z Hömsteinu. Přestavěna byla přední část zámku, přibyla polygonální věž a také schodiště vedoucí do parku. Zadní věžička byla spojena s vodojemem. Ten byl později odstraněn; dostupné údaje se rozcházejí, zda se tak stalo v roce 1970, nebo až roku 1976.
Od veřejné správy k soukromému objektu
Po druhé světové válce přešel zámek do vlastnictví místního národního výboru. Po roce 1989 byl nabídnut k prodeji a získal jej soukromý vlastník. V polovině 90. let pak následovala rozsáhlá rekonstrukce. Prameny uvádějí rozdílné přesné datování, obecní informace ji kladou do let 1995 až 1997, jiné údaje zmiňují kratší období 1994 až 1995.
Po obnově byly v objektu podle dostupných informací zřízeny komfortní byty. Zámek tak dnes neslouží jako muzeum ani jako běžně přístupná památka, ale jako soukromé bydlení. Právě tato proměna ukazuje, že historická stavba nemusí přežít jen jako veřejná expozice – někdy pokračuje v životě prostřednictvím nového využití.
Tip na zastavení na Domažlicku
Nahošice jsou dnes částí obce Blížejov v Plzeňském kraji a leží přibližně 388 metrů nad mořem. Zámek není podle dostupných turistických informací běžně přístupný veřejnosti, proto nelze počítat s klasickou prohlídkou interiéru. Stavbu je možné vnímat především z veřejných komunikací při průchodu obcí.
Pro návštěvníka, který se vydá poznávat drobnější památky Domažlicka, mohou být Nahošice zajímavou krátkou zastávkou. Nejde o monumentální areál s pravidelným návštěvnickým provozem, ale o místo, kde lze sledovat několik staletí vývoje venkovského sídla: od nejistých stop středověké tvrze přes barokní přestavbu a historizující úpravy až po dnešní soukromé využití. Při návštěvě je samozřejmě nutné respektovat soukromý charakter objektu a nevstupovat na pozemek bez svolení vlastníka.