Nejvýraznější částí Nového Herštejna je mohutný čtverhranný donjon, který se dodnes tyčí nad lesem na vrchu Herštýn. Zřícenina leží v nadmořské výšce přibližně 681 metrů, asi tři kilometry od Kdyně. Na místo se chodí nejen za romantikou starého hradu, ale také za přírodou chráněné rezervace a příběhem o pokladu, který měl zůstat ukrytý ve věži.
Pevnost nad cestou do Bavorska
Nový Herštejn patřil mezi důležité pomezní hrady. Střežil komunikace vedoucí od bavorských hranic do vnitrozemí a jeho poloha souvisela s cestami přes Všerubský průsmyk mezi Domažlicemi a Klatovy. V krajině tak nebyl osamělým šlechtickým sídlem, ale součástí obranného systému, v němž měl významnou roli také nedaleký Rýzmberk.
Hrad vznikl nejpozději před polovinou 14. století a písemně je doložen k roku 1348. Jeho nejstarší dějiny však nejsou zcela objasněné, mimo jiné kvůli záměně s nedalekým Starým Herštejnem. Podle jedné z tradičních interpretací byl zakladatelem Bušek II. z Velhartic.
Mohutný donjon a čitelné opevnění
Zřícenina má nepravidelný trojúhelníkový půdorys a skládala se z horního a dolního hradu. Horní část tvořil právě mohutný donjon o půdorysu přibližně 16,6 krát 15,6 metru. Podle památkové evidence měl nejméně tři podlaží a dodnes je nejpůsobivějším pozůstatkem celého areálu.
Dolní hrad obíhala hradba, která na některých místech dosahovala výšky osmi až deseti metrů. V terénu lze rozeznat také pozůstatky bran, bašty, příkopy, valy a hospodářské stavby. I když je dnes z hradu ruina, jeho půdorys a obranné řešení jsou v lese stále dobře čitelné.
Skutečné obléhání a pověst o třech dívkách
Roku 1475 Nový Herštejn napadlo bavorské vojsko. Hrad byl dobyt, vypálen a pobořen a jeho držitel Jan Herštejnský skončil v zajetí. Právě k této skutečné události se nejspíš připojila pozdější pověst o Panenské věži.
Podle vyprávění nechal Jan Herštejnský před útokem ukrýt do menší věže své tři dcery spolu s cennostmi. Vojáci měli hrad obsadit a dívky uvnitř zahynuly hladem a žízní. Jejich přízraky se údajně objevují u hradeb na Květnou neděli a mizí v místech, kde má být ukrytý otcův poklad. V některých verzích se motiv spojuje také s Velkým pátkem, kdy se podle lidových představ otevírají poklady.
Jde však o pověst, nikoli o doloženou historickou událost. O zazděných dívkách ani o pokladu odborné prameny potvrzení nepřinášejí. Romantický příběh tak připomíná především způsob, jakým se skutečné válečné události v průběhu staletí proměňovaly ve vyprávění, která dávají ruinám tajemnější tvář.
Hrad v přírodní rezervaci Herštýn
Nový Herštejn dnes obklopuje přírodní rezervace Herštýn, vyhlášená už na konci roku 1933. Na ploše přes čtrnáct hektarů chrání více než dvě stě let starý smíšený listnatý les s převahou buku, ale také s duby, lípami a jasany. V suťových lesích se objevují například áron plamatý, měsíčnice vytrvalá, lilie zlatohlavá nebo čarovník pařížský.
Výlet ke zřícenině tak spojuje památku s klidnou lesní krajinou. K hradu vede červená turistická značka od rozcestí Vejpřahy na silnici mezi Kdyní a Němčicemi; poslední úsek měří zhruba jeden kilometr. Další možností je přístup z Podzámčí pod Rýzmberkem, odkud trasa měří přibližně 3,1 kilometru. Lokalita je také zastavením naučné stezky Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska.
Při návštěvě je třeba počítat s lesním terénem, příkopy, valy a nerovným povrchem. Zřícenina je zároveň kulturní památkou a významnou archeologickou lokalitou. Hledání pokladu kopáním proto není dobrodružnou atrakcí, ale zásahem do chráněného místa. Mnohem cennější než bájný nález je možnost projít se prostorem, kde se dodnes spojuje historie pohraniční pevnosti, hluboký les a živá místní pověst.